Až na dno!
18. 3. 2019, Radek Holub
Uplynulou sezónu jsem se k vodě nedostával příliš často a vždy to byly pouze popracovní výpady na jednu, maximálně dvě noci. Při každém odjezdu od řeky na místa putovalo řádné množství kuliček, a nejen to ve mně evokovalo myšlenky a představy, jak se kapři na ničím nerušeném místě krmí. Lysec perfektních tvarů, jenž svým pupíkem rozráží jemné sedimenty na říčním dně, zatím co se může v klidu krmit, nikde žádný napnutý vlasec, jehož dotek pod vodou zapůsobí jako rána elektrickým proudem? To nezní vůbec špatně, co říkáte?