Dorazili jsme na opuštěný sjezd pro lodě. Svítá a rtut´ na teploměru dosahuje k 30 stup. C. Po spuštění lodě z nás leje, jako by jsme uběhli 3 km.Vyjíždíme po proudu řeky Apalachicola na místo, které jsme našli při lokalizaci kaprů v lednu.Tedˇ je červen,což je o proti lednu v subtropickém pásmu podstatný rozdíl. V tomto období je nejvyšší agresivita aligátorů,protože je jejich čas páření a kladení vajec .Musíme být opatrní,protože neprůstupná buš kolem břehů je domovem pro hady,různé pavouky ,včetně jedovatých,a další nebezpečné tvory.Přirážíme ke břehu dvou lagun. Echolot nam poodkrýva bohatý výskyt ryb a slibuje dobrou rybačku. Je to místo, kde kapr nezná háček,natož boilies . Cestou jsme potkali jen pár aligátorů,vyvalující se na břehu. Je tu jen řeka,divoká příroda a my. Nikde žádná civilizace.
Nastala klasická rutina...postavit udice, ´´zabydlet se ´´ a lodí obě laguny pořádně zakrmit. Jen pro informaci popíšu,jak vypadalo naše lovné místo...kamenná hráz mezi lagunami,kousek písečného břehu a za námi neprůstupný les...divočina. Na 6 koncových udic jsme nastražili boilie Krillberry, 3XL a Ananas ready od našeho kamaráda Karla Nikla z ČR. Na ananas ready jsme očekávali hlavně nějakého pěkného amura. Pohyb na vodě sliboval pěknou rybačku.
Ten den jsme ulovili jen pár menších kaprů, spíše jsme relaxovali na lehátkách pod korunami stromů. Setměním to začalo. Bohužel ne lovem velkých kaprů, ale útokem komárů. Těžce jsme divočinu podcenili, protože jsme ani jeden neměli moskytieru. Komáři byli imunní i na přípravek OFF určený pro les. Satisfakcí za šílený atak bodavého hmyzu byla narůstající váha ulovených kaprů a amurů. Východem slunce komáři zmizeli a my si oddechli,ale ne na dlouho. Nastoupily divné štípací mouchy,které tam den před tím vůbec nebyly... útočily ještě víc ,jak komáři.Náš pes z toho dostal záchvat šílenství a začal se ve snaze se schovat,podhrabávat se ve vodě pod lodˇ.Dokonce jsme uvažovali,že to vzdáme a odjedem...jenomže ryby stále braly,tak jsme zůstali.V podvečer,když se mouchy štípačky ztratily, jsme na adama a evu vlezli do řeky smít pot z tropických veder a schladit množství štípanců. A jak si tak lebedíme v řece, přilétlo hejno ohromných ovád (hovada) a rozhodly se nás sežrat !!! Ještě,že jsme tam byli sami. Musela to být šílená podívaná, jak pobíháme po břehu jen tak bez oblečení a mlátíme se ručníkama, aby jsme je zabili, nebo alespoň odehnali. A do toho záběr!!! Náše nejkurioznější zdolávání ryby! A výsledek byla největší ryba celé výpravy 37 lb (17kg+) amur.
Na návazce jsme použili výhradně kaprařskou bižuterii od firmy CarpRus včetně háčků do vázek. Bohužel i tak jsme ve velkých vázkách dost ryb ztratili. Ne vždy musí být na rybách příjemně. Ale zdolané ryby nám to vynahradily a třešínka na dortu v podobě pěkného amura byla nádherná. Ojížděli jsme samý pupenec 
, ale spokojeni.
Za Carpsfreedom team Miluška Hájková