Když jsem vloni na podzim odjížděl z týdenní výpravy z Francie, říkal jsem si ,že se chci na jaře určitě vrátit. Přes nekonečně dlouhou zimu jsme měli s kamarádem Jirkou Scopexem dost času, aby jsme se domluvili na jarním termínu naší další výpravy za francouzskými kapříky.
Termín výpravy jsme domluvili na čtvrtek 24.4.2014. Tentokrát jsme vyrazili na 14 dní, a tak začal známý kolotoč shánění, vymýšlení a dumání nad vším, co člověk potřebuje na přežití 14 dnů u vody.
Jediné v čem jsem měl jasno bylo krmení pro kapří miláčky. Opět jsem vsadil na kolínského šéfkuchaře Karla a vzal si Kill Krill, který nesmí chybět na žádné z mých výprav. Ve čtvrtek kolem půl druhé odpoledne sedám do plně naloženého auta a vydávám se směr Kolín. Cestou mě potkala menší nehoda v podobě upadlého výfuku. Ten mi ale v Pelhřimově ochotně zavařili, a tak mohu vesele jet dál. Po tříhodinovém sezení v autě konečně přijíždím na firmu v Kolíně ,kde mě vítá natěšený Jirka. Překládáme věci z mého auta do společného a vyrážíme vstříc novým zážitkům a dobrodružstvím.
Cestou spřádáme plány,jak chytit ty největší kapry. Cesta ubíhá bez komplikací a my dorážíme na místo v časných ranních hodinách. Dáváme si pár hodin zaslouženého spánku. Pak jdeme pro povolenky, něco k jídlu a hurá k jezeru. Jezero nás přivítalo krásným počasím a my celý nedočkaví vykládáme auto, nafukujeme čluny a odjíždíme vstříc novým dobrodružstvím. Výběr místa nechávám na Jirkovi. Nakonec vybral místo, kde jsme končili loňskou podzimní výpravu .Celý nadšení stavíme bivaky a pruty putují do vody. Na dva pruty jsem dal plovoucí boilis naložené v banánové esenci a na dva panáčka z oblíbeného Krillu.
Návazce jsem zhotovil z nové návazcové šňůrky STRIP-X, která mě velice mile překvapila. Dostavujeme tábor a vaříme si první kávu a doufáme, že se nám to brzy rozjede. Ale bohužel opak je pravdou. Po třech dnech bez jediného pípnutí mám na jednom prutu padák a je tam cejn. Jinak jsem bez kontaktu s rybou už pátý den výpravy.
Je nejvyšší čas se přestěhovat na jiné místo a hledat kapry.Přesun je otázkou dvou hodin a na novém místě, na kterém se mi moc líbí. Na všechny čtyři pruty nastražuji fluoro pop up opět naložené v banánové esenci a už putují na místa k rákosí, kde se hloubka pohybuje od metru do metru dvaceti. Jsem velice spokojen s výběrem míst a věřím v brzký záběr. Ráno popíjím svou oblíbenou kávu a pozoruji vodu, cítím, že dnes to vyjede. Kolem půl desáté se rozjíždí jeden z prutů. Nastává rychlá akce a já si přivážím prvního letošního francouze.
Tipuji ho na 16-17kg, když se ale váha zastavuje na 17,90kg, jsem nesmírně šťastný! Tohle mi nalilo novou energii, ale na další záběr čekám bohužel dva dny. Opět se mi rozjíždí prut z mělké vody od rákosí a já zdolávám neskutečně vysokého krasavce, který měří 70cm a váží 13,90kg, prostě nádherná ryba ,kterou bych chtěl chytit až bude mít 20kg.
Další den mám v ranních hodinách opět krásnou jízdu, kterou proměňuji v perfektně stavěného kapra těžkého 17,30kg. Výprava se pomalu krátí a nám zbývají poslední tři dny a tak je čas se ještě jednou přestěhovat. Fouká dost silný vítr a tak brzy po ránu balíme a rychle se stěhujeme jinam. Jsme na novém místě a chvátáme nahodit pruty, i když stále hodně fouká, nějak se nám to nakonec daří.
Počasí nám vůbec nepřeje, stále fouká a každou chvíli prší. Do konce výpravy jsem se už záběru nedočkal, což přisuzuji to změně počasí, kdy se voda o dost ochladila a kapři přestali přijímat potravu. Myslím, že jarní výprava do Francie se povedla a prožil jsem báječných čtrnáct dnů na překrásné vodě, se skvělým kamarádem a nějaký ten kapr se také povedl. Nebyly to sice žádný prasata, ale já mám radost z každé ulovené ryby. Už zase spřádám plány na podzimní výpravu...
Zdeněk Tischler