Zdravím všechny čtenáře zpráv od vody webu nikl.cz. Rád bych se s vámi podělil o několik fotografií mých úlovků z měsíce března. V tomto měsíci se příroda začíná teprve probouzet a ulovení velkých kaprů bývá v tomto před jarním období ještě stále velmi těžké a považuji lov v tomto období za stále zimní rybolov.
Teplota vody stále nepřesáhla ani deset stupňů celsia, což nám naději na nějakou rybí aktivitu rozhodně nedává. I v tomto pozdně zimním období jsou však chvíle, kdy se dá nějaký ten kapr ulovit. Já se v tomto období nejvíce zdržuji na strmých březích své oblíbené řeky a prochytávám tak příbřežní partie, neboli navigaci říčního břehu padající přímo do koryta. Každoročně v tomto období přichází pravidelně velká jarní sněhová voda, ve které je lov opravdu velkou řeholí, ale letos tomu bylo jinak. Na horách moc sněhu nebylo a tak se žádné jarní sněhové povodně nekonaly. Kapři v řece tak bohužel nedostali žádný impuls nebo řekněme znamení o příchodu jara a tak letošní lov na řece v tomto období vůbec produktivní nebyl a i zkušení mazáci včetně mě odjížděli od břehů Labe úplně bez úlovku, nebo pouze s cejny, tloušti a malými kapříky.
Pak se ale situace trošku změnila s příchodem velké deštivé fronty, která se na hladině řeky pozitivně projevila zvýšením průtoku. Teklo tolik kubíků že chytání v řece bylo opět řeholí, ale jak jsem psal, říční kapři podle mě potřebují tento nebo jiný impuls k nastartování své aktivity. A právě tohoto faktu jsem se pokusil využít po svém, tak jako v letech minulých.
Krátkou, cca 12hodin dlouhou vycházku jsem naplánoval ne přímo na tok, ale na pískovnu s řekou spojenou průplavem, kterým kapři zejména ve zvýšeném průtoku proplouvají a vyhledávají si tak vždy pro ně vhodnější podmínky. Takto jsem už v letech minulých ulovil několik opravdu velkých zimních kaprů a letos tomu nebylo jinak.
Takže jak jsem psal, na tuto krátkou pouhých 12 hodin dlouhou akci jsem se vydal na písák a to v doprovodu mé přítelkyně. Ihned po příjezdu na mě velmi dobře známé místo jsem věděl, jak chci chytat. I když byla voda ještě velmi studená, rozhodl jsem se chytat na velké nástrahy. Použil jsem jako obvykle boilie Kill krill v průměru 24mm. To jsem dal na oba pruty. Na jeden samotnou 24mm velkou kuličku a na druhý prut jsem stejnou kuličku ještě doplnil o plovoucí boilie Squid octopus, tedy na panáčka. Takto velké nástrahy jsem použil záměrně kvůli eliminaci nechtěných druhů ryb a malých kapříků. Montáže jsem nahodil zhruba 90m daleko a na každý prut ještě dokobroval zhruba 30 kuliček stejné příchutě a stejného průměru.
Když byly pruty na svých místech, věnoval jsem se stavbě přístřešku, vázání návazců do foroty, objednal jsem nám k vodě pizzu a dále se věnoval své ocelové přítelkyni, která se mnou jezdí k vodě už od samého počátku roku, tedy od ledna, za což jí děkuji.
První záběr přišel z nenadání na pravý prut, na montáž s panáčkem. Rychlá a zběsilá jízda jako v létě. Po krátkém souboji jsem úspěšně pobral překrásného, polořádkové lysce kterého jsem nevážil, ale odhaduji ho kolem 12kg. Nádherná výstavní ryba se mnou krátce zapózovala před objektivem fotoaparátu a následně videokamery a pak se neprodleně vrátila zpět domů, do své mateřské vody. Byli jsme s Kájou oba štastní z tak brzkého záběru a z tak krásné ryby. Prut jsem nahodil zpět na své místo a už bez dalšího přikrmení ho nechal čekat na další záběr.
Ten skutečně za pár dalších hodin na břehu pískovny skutečně nastal, avšak tentokrát na levém prutu. Ihned po mírném záseku jsem na druhém konci vlasce cítil slušnější rybu. Takto velcí kapři většinou ihned po záběru naberou svůj směr ze kterého se jen velmi neradi nechají stáhnout směrem k podběráku. A i tentokrát tomu nebylo jinak a můj protivník si to nasměroval vpravo, pryč od místa záběru. Nejdříve si několik minut jezdil kam se mu zachtělo, ale po několika minutách se mi ho začalo dařit stahovat směrem k sobě. Tento proces trval určitě dobrých 15-20minut ale najednou uzlík od šokovky brnknul o první očko mého prutu a za pár vteřin zaplnilo síťku mého podběráku obří kapří šupinaté tělo.
Po zvážení úlovku se ukázalo, že se jedná o opravdu výstavní kousek, který vážil 17,9kg! Prostě bomba. Kapra jsme zase nafotili, natočili a pustili zpět do jeho revíru tam, kde je mu nejlépe.
Pak už se však čas naší akce nachýlil a nám tak nezbylo než vše složit, uklidit, naskládat do auta a vydat se zpátky do pracovního procesu.
Při zkoumání fotografií úlovku se ukázalo, že i tento kapr je mým starým známým a že už jsem ho před několika lety ulovil v podobné oblasti na váze 14,5kg. Evidentně se mu daří….
Doufám, že podobných šťastných setkání letos zažiji ještě několik :))
Hell yeah
Carpkiller