Ahoj z Floridy. Tak letos se poprvé hlásíme z Floridských vod s nějakým slušným úlovkem. Vzhledem k pracovnímu vytížení mého manžela Romana jsme se letos k vodě moc nedostali.
Byla jsem na rybách na řece Apalachicola párkrát sama, avšak bez úspěchu. Prostě se letos nedařilo. Chtěla bych zmínit pouze jednu zářijovou výpravu, kde se nás sjelo několik kaprařů, ale všichni jsme dopadli stejně – Jak sedláci u Chlumce. Jen jsme se asi 5x stěhovali výš a výš proti proudu, protože nepřetržitě lilo a hladina řeky stále stoupala.
Ale i tento trip nebyl jen tak pro nic za nic, jak se ukázalo poslední den. Zachránli jsme malé čtyřtýdenní štěňátko – labradoru, ze spáru nedaleké divočiny, kterou tam nějací bezcitní lidí odhodili napospas jejímu osudu. Nepřežila by tam! Teď má ale rodinu a daří se jí skvěle.
Konečně je tu den, kdy Roman přijíždí domů a máme před sebou prodloužený víkend, který chceme věnovat výjezdu na ryby. Před manželovo příjezdem chystám všechny věci, které budeme potřebovat, včetně boilies KrillBerry z mixu, který nám Karel poslal na zkoušku. Tentokrát nedělám kuličky, ale boiliesové poštářky, které jak se později ukázalo, rybám také chutnaly a opravdu nevadilo, že nebyly kulaté.
Poprvé jsme brali naši novou rybářskou loď, který měla premiéru a při spouštění na vodu jsme ji pokřtili českým rumem na jméno MARY. Po rozednění jsme vyrazili na řeku a našli menší zátoku, která měla pěkně členité dno, hloubku i mělčinu. Levou část zátoky jsme zakrmili artiklem a pravou boiliesem. Voda byla po ránu pěkně živá. Postavili jsme stojany, nahodili udice, udělali si kafe a čekali.
Po hodině přišla první vlaštovka, kapřík 10+. Během dalších 24hodin jsme chytili asi 15 kaprů a největší měl 12kg+. KrillBerry kaprům chutnalo, ale pozadu nebyl ani High Attract v příchuti ananasu.
Během sobotního úsvitu jsem byla celkem unavená z nočního lovu, kdy jsem měla asi 10 záběrů. Bohužel jsem 4 ztratila a zřejmě mezi nimi byl i pěkný kapr. Smůla.
Ráno se Romanovi rozjel prut a podle trhavých pohybů jsme si říkali, že si asi zobl sumeček. 3m od břehu začal pravý boj a najednou jsme viděli zmítajícího se velkého amura. Po zdolání váha ukázala, že naše tipy nebyly vůbec špatné, 52lb čisté váhy, tedy 24,2kg. Roman si chytil svůj, ale i teamový osobáček. Takže rychle kalhoty dolů, vlézt do vody a udělat pár fotek.
Za dvě hodiny se zatáhlo, změnil se tlak a začalo pršet. Pršelo až do noci, výrazně se ochladilo a voda jako by se uzamkla. Do balení už nebyl žádný záběr. Po dlouhé době jsme ale odjížděli od řeky Apalachicola spokojeni.
Ahoj a doufám, že nebudeme mít zase tak dlouhou přestávku k další výpravě, jako letos.
Miluška