Druhou jarní výpravu jsme s Radkem naplánovali, vzhledem k letošnímu zblázněnému počasí až na druhou půli června, kvůli obavě z možného tření kaprů a z toho plynoucí apatie vůči krmení. Cílem naší tří denní cesty se stala dobře známá a malebná zahraniční voda, proslulá tvrdým řádem vůči rybáři a nádhernými rybami.
Během jara mě na domácí vodě kapři řádně potrápili, takže jsem se opravdu těšil na změnu působiště a tajně doufal v hladký průběh výpravy.
Konečně jsme dorazili k cíli naší cesty, takže rychle k vodě obhlédnout místa. Kapři žerou, jak nám hlásí přátelé z řad domácích rybářů, ale tomu odpovídá i situace kolem vody. Většina míst k lovu je obsazena.
Proto se uchylujeme na trochu podceňovanou špici, vybíhající směrem na jezero. Toto místo skýtá velké množství možností, kam umístit pruty, i pro dva rybáře, lovící těsně vedle sebe. Na večer celé místo pečlivě prokrmujeme boilies Kill Krill a Kolínský losos na bázi Enzym fish-ky v průměru 21 mm.
Ráno celý nedočkaví spěcháme na místo, které je samozřejmě volné. Pruty letí do vody a nastává čas čekání na záběry. Ty raní však nepřicházejí a tak věříme v poledne. Poledne mine bez kontaktu s rybou, což nás mírně znervózní.
Po kaprech ani vidu, žádné známky aktivity v naší části jezera. Odpoledne přijíždí kamarád, aby nám sdělil nejnovější informace o situaci na jezeře a ty nejsou vůbec povzbudivé. Kapři se vzhledem k letošní dlouhé zimě dosud netřeli a vypadá to, že začínají najíždět do prohřátých mělčin v jižní části jezera, které jsou beznadějně obsazené.
Rozhodujeme se proto pro riskantní krok a děláme pravý opak a stěhujeme se do severní části jezera plné lesů, kde je velká hloubka. Avšak kapři zde o sobě dávají alespoň vědět. Na rybaření už máme jen dva dny, proto se rozhodujeme pro riskantní krok. Ani jeden z nás nemá s touto částí osobní zkušenosti, takže jsme si oba alespoň rozšířili obzor..
Následuje známý kolotoč stěhování a hledání nových lovných míst. Vzhledem k velké hloubce lovíme jen několik metrů od břehu, pod korunami vzrostlých stromů. Dosud jsem chytal na jedinou potápivou kuličku Kill Krill 24mm, s "panáčkem" Kill Krill Berry na druhém prutu.
První hodiny na novém místě však kýžený záběr nepřinášejí a čas se krátí. Zkouším kapry zaujmout za pomocí fluoro pop up, silně dipované v esenci Zralý banán a krakatice, což mi na této vodě přineslo několik krásných ryb. Padá tma a je nutné místo opustit, v souladu s řádem. V noci probíráme taktiku lovu. Co děláme špatně? Rozhodujeme se vydržet, kapři se na novém místě ukazují. Na nás zbývá jen některého ulovit..
Po třech hodinách osvěžujícího spánku a s prvními slunečními jsme opět u vody. Ryby jsou apatické, je třeba je něčím zaujmout. Po zalovení v brašně s nástrahami vytahuju dlouhodobě dipovaný FOOD SIGNAL, bez kterého k vodě nejezdím. Potápivou 24mm doplňuju o 14mm žlutou popinku dipovanou v esenci zralý banán. Sestava putuje na místo pár metru od potopeného stromu a já padám únavou do křesla a tvrdě usínám. Ze spánku mě vytrhává Ráďá, nechápavě na něj koukám, do toho ječí ze stolku vedle mého křesla příposlech, ohlašující brutální jízdu.
Upřímně, začátek souboje si moc nepamatuji, přesto automaticky brzdím kapra prchajícího přes potopenou korunu stromu. Naštěstí kapr neuvázl a vyjel na volnou vodu. Manévruji ho dál od pilířů mola. Teď už bylo jen otázkou času a trpělivosti, než kapr skončí v síti a protože je na komponenty Carp´r´us spoleh, celý souboj si náležitě vychutnávám, kapra jistí nekompromisní Centurion velikosti 6.
Teprve v podběráku můžu ocenit, jak krásnou rybu mi voda vydala. A jeho míry? Ty pro mě nejsou v tuto chvíli vůbec důležité. No posuďte sami.
Teď se nám to snad konečně rozjezdí. Se sílícím slunečním svitem však začínají kapři plavat pod hladinou a v blízkosti překážek. Z koruny stromů je možné sledovat vždy několik menších mlíčáků, pronásledujících větší jikernačky.
Tření začíná v plné síle na celém jezeře. Situace zkoušíme ještě zachránit za pomocí popek na návazcích z fluocarbonu a drobné návnady z pelet, ale kapři už mají bohužel jiné starosti. Rybáři na celém jezeře balí, my zůstáváme ještě o jeden den déle sami na celém jezeře. Bohužel však již bez dalšího záběru. Já jsem však zcela spokojený, jeden záběr někdy opravdu stačí..
David Zapletal