V květnu jsem měl velice málo času, a tak jsem nemohl podniknout žádnou delší výpravu na ryby, jak bych si přál. Nemohl jsem spoléhat na delší krmnou kampaň a tak jsem vsadil na zcela atraktivní nástrahy – kapří bonbony.
Vše jsem se snažil co nejvíce urychlit, a tak ještě před postavením brolly letěly do vody montáže osazené menším háčkem straightshank nailer vel. 8. Jako návazcový materiál jsem použil 15lb fluorocarbon, abych eliminoval riziko zamotání montáže s 10 mm boiliesem.
Ve chvíli, kdy jsem postavil tak tak brolly, se jeden z prutů úplně poplašil a začal tancovat v mých již historických vidličkách. Před koupáním ho zachránila jen pevná rohatinka. Moje myšlenky v tu chvíli směřovaly ke kaprovi o velikosti do 3kg. Větší kapr by snad takto nevyváděl, pomyslel jsem si. Opak byl pravdou.
Zbytek boje se již odehrával ve velice ležérním tempu, kdy se ryba spíše převalovala a občas vymotala z navijáku pár metrů silonu. Rychlé úprky však byly vyrovnány velice promyšlenými návštěvami všemožných vázek ve vodě. Na samotný závěr se ryba ubytovala v husté trávě, ze které jsem ji až po 15 minutách vyprostil. Na místní poměry velice pěkná ryba vážící 13 kg rozhodně potěšila.
Nechtěl jsem dlouho váhat a rychle jsem nahazoval prut zpátky do živlu. Jako krmení jsem tentokrát nachystal směs boilisu, pelet a partiklu. Na důkladné zalití jsem použil High Attract BOOSTER - Sweet Pineapple N.B.A..
Slunce pěkně prohřívalo mělčí partie a okolo krmného místa se začalo pohybovat hejno amurů. Byli snadno rozpoznatelní podle zježené hřbetní ploutve. Celou dobu jsem myslel, jaké by to bylo chytit některého z nich. Říkal jsem si, že ananasový bonbon by jim zajisté mohl také chutnat. Zvedl jsem jej proto více od dna až na cca 8 cm.
Nenápadné popadnutí swingeru jsem hned odměnil zásekem. Takřka okamžitě z navijáku vyletělo asi 20m silonu. Bylo jasné, že tentokrát to asi žádný starý, ospalý kapr nebude. Ryba jezdila ze strany na stranu. Parádní adrenalinové zdolávání!
Když jsem rybu dotáhl na dohled, bylo vidět, že je to jeden z amurů, kteří se na ananasovém poli krmili. Těšil jsem se až ho dostanu na šokáč. Po pár minutách zacinkal uzel šedesátky v očkách a já se do toho mohl pořádně opřít. Teď už mu zbývalo posledních 30 m do podběráku.
Závěrečný nápor byl velkolepý! Ostatní rybáři se chodili dívat, jestli náhodou nechci někoho utopit, pes zuřivě vrčel na vodu a já už směroval amura do podběráku. Krasavec měl necelý metr a 11,5 kg. Můj zatím nejdelší amur!
Další úlovené ryby sice potěšily, ale žádná už se mi do paměti nezaryla tak brutálním soubojem jako tento amur. Letos se těmto krasavcům budu snažit ještě trochu věnovat, ten boj stojí vážně za to!
Petr Šurek