Neuběhl ani měsíc od poslední Hejlovské bitvy, kdy Petr Šurek a Láďa Jeník svedli boj o postup na Mistrovství světa v lovu kaprů. Kluci v prvním kole skončili na krásném 4. místě. Oba byli z toho výsledku dosti zklamáni, protože během závodu přišli o rybu, která by je katapultovala až na druhou pozici... Proto se Petr rozhodl vrátit, tentokrát s parťákem Michalem Balážem.
Původně jsem měl v plánu startovat pouze v jednom kole kvalifikačních závodů WCC, náhoda však zasáhla a já dostal šanci zabojovat i v druhém, tentokrát vyvážkovém, závodě. Jak už to však při mém zaměstnání bývá, nemohu si vymýšlet ve volbě dovolené, a tak jsem na Hejlov mohl dorazit až téměř v polovině závodu. Do mého pátečního příjezdu se našemu teamu příliš nedařilo a tak jsem během cesty neustále vymýšlel jakou taktiku zvolit, abychom ulovili i nějakou rybu.
Nalosován jsme měli flek číslo 9, což vzhledem k relativně teplému počasí nebylo nejhorší. Bojovat však proti forhontům jsem si příliš netroufal. Když jsem dorazil k vodě a viděl jak kolega bezmocně kouká na kapry, kteří se intenzivně třou u protějšího břehu, bylo jasné, že tak jednoduché to úplně nebude. Nebudeme si nic namlouvat, vysvětlit kaprům, aby přerušili tření a začali požírat boilies, by byl skoro stejně pošetilý nápad jako chtít, aby voda tekla do kopce.
Rozhodl jsem se, že zkusíme kapry k záběru vyprovokovat. Žádné masivní krmení, jen jeden malý zářící plovoucí ananasový bonbon nad pár hrstmi řepky. Nachystal jsem tedy jednu nenápadnou montáž a poslal Michala, aby ji umístit mezi dovádějící kapry. Netrvalo to ani čtvrt hodiny a už se na břeh podíval první macek.
Ryba to byla nádherná, lín ovšem bodovaný nebyl. Než jsme připravili novou montáž, hnul se i druhý Michalův prut. Tentokrát nás však trochu zradila technika. Po zpětném vyvezení prutu jsme na záběr čekali jen 5 minut. Kapr však přestřelil naši jemnou montáž jako nic. Teď už to bylo 2:0 pro kapry.
Na řadu musela přijít mnohem tvrdší zbraň než jen montáž ze silonu. Nasadil jsem tedy na svoje pruty návazce z 25lb šňůrky Smooth a postupně chystal i další nové montáže pro Michala. Záběry na sebe opět nenechaly dlouho čekat. Na břeh se v rychlém sledu podívali hned 3 kapři, přičemž jsem si stihli s Michalem střihnout i double.
V tuto chvíli začali být nervózní i kluci na trdlišti, kteří zatím závod vedli. Pro nás však v tuto chvíli závod teprve začal. Během noci Michal začal čarovat a podařilo se nám tak poskočit až na průběžné páté místo. Nad ránem jsem vyrazil za jedním kaprem pouze v malém člunku.
O to větší legrace to byla, když jsem si uvědomil, že nemám na člunu motor a nebudu tak moci kapra ani brzdit. Domotal jsem do navijáku šokový vlasec a zavřel brzdu. Byl to vlastně takový malý test nových prutů Sonik SKXTR Margin. Devět stop dlouhý prut při náporu několikrát zmizel kromě prvního očka celý ve vodě, brzdu jsem však nenechal ani cvaknout.
Věděl jsem, že pokud povolím, kapr mě odtáhne na opačný konec jezera nebo zmizí ve větvích potopených podél břehu. Po 15 minutách bylo dobojováno a já koukal na krásného neskutečně dlouhého šupináče, který ležel v podběráku u člunu. Znáte ten pocit, kdy je kapr skoro delší než váš člun? Prostě pecka...
Nutno říci, že ani ostatní teamy nezahálely. My v tuto chvíli však již bojovali o bednu. Montáže jsme pokládali do hloubky okolo 30 cm, přímo do trávy a větví. Každá vyvážka byla vlastně úplnou hrou vabank. Museli jsme riskovat, abychom dosáhli co největšího počtu záběrů. V sobotu večer nás další double posunul na chvíli i na pozici nejvyšší. V noci na neděli se nám ovšem první místo nepodařilo udržet a nás tak přejel náš druhý stájový team.
Byl to neuvěřitelný boj, který byl odměněn krásným druhým místem. Tohoto výsledku si nesmírně vážíme, protože nás stál spoustu sil a obrovské nasazení. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat parťákovi Michalovi Balážovi, který si tímto závodem odbyl svoji závodnickou premiéru. Zároveň také gratuluji vítězům i ostatním zúčastněným a díky za parádní závod!
Petr Šurek