Od mé poslední výpravy uplynul už skoro měsíc,a proto jsem se k vodě náramně těšil. Neponechal jsem nic náhodě, takže jsem si své oblíbené místo jel dva dny před samotnou výpravou prokrmit. Zvolil jsem dvě místa, jedno blíže ke břehu a druhé až na korytě. Obě místa jsem prokrmil cca. 2kg krillberry. K vodě jsem vyrazil ještě před nastupujícím státním svátkem, poněvadž jsem chtěl zvýšit své šance, že bude moje místo volné. Po příjezdu k vodě, jsem zjistil, že stejný nápad dostalo i pár dalších rybářů, avšak na mé místo si naštěstí nikdo nesedl.
Místo urychleného vybalování prutů, mě však čekalo urychlené vybalování brolíčka. Obloha nad mojí hlavou se začala nebezpečně zatahovat, takže bylo otázkou času, kdy začne pršet. S prvními kapkami dávám poslední věci do brolíčka a schovávám se dovnitř.
Během následující půl hodiny mám možnost pozorovat hladinu, kdy čas od času, se nad jedním z krmných míst ukáže výskokem nějaký ten kapr. Ale ne ledajaký, v krmném místě mám právě místní lysce, kteří jsou nádherně do žluta vybarvení. Jakmile to počasí jen trochu dovolí, začínám vybalovat pruty, naházím do krmných míst cca. 20 kuliček Krillbery a nahazuji.
Uplyne hodina, dvě a mé hlásiče stále mlčí. A přitom se kapři ukazují. Nezbývá nic jiného než něco změnit. Zjemňuji, zkracuji montáž na cca. 15cm a navazuji háček Centurion 2000
velikosti 10. Pod háček dávám ořezanou kuličku krillbery a na přívěs pár půlek boilisu. Opět nahazuji a čekám, zda to pomůže. Po další hodině čekání přichází první záběr, nejdřív nesmělé pípnutí a pak jízda jak o život.
Zvedám prut a na druhé straně potěžkávám soupeře, který si bere další metry vlasce. Souboj nebyl dlouhý a asi po 5 minutách podebírám prvního krásné lysce o váze okolo 6kg. Během tohoto dne se mi podařilo chytit ještě pět krásných lysců, kdy největší měl 77 cm, 9kg. Další den se už se lysci neukázali, za to začala brát kapří mládež a to takovým stylem, že jsem byl nucen přejít na 2 kuličky krillbery velikosti 21mm.
Nic většího jsem sebou neměl. Záběrů ubylo, avšak i tak se občas nějaký ten kapří dorostenec „oběsil“. K večeru přišel opatrný záběr, nejdřív jedno malé píp, pak druhé a chvějící špička dávala najevo, že kapr je tam. Po záseku jsem věděl, že to je ryba, pro kterou jsem si přijel. Kapr si bral další a další metry vlasce a nechtěl vůbec zpomalit.
Nakonec však zastavil a začala přetahovaná, která trvala dobrý 20 minut. To co se na mě poté vyvalilo před podběrákem, mi vyrazilo dech, věděl jsem, že takovou rybu jsem ještě nechytil. Což se potvrdilo při následném měření. Metr ukázal rovných 100cm. Váha kapra byla 16,5kg. Rázem z toho byl můj nejdelší dosavadní úlovek. Po následné vyfocení putoval kapr zpět do svého rodného živlu s přáním, ať pošle ještě další takové…
A poslal. V následujících dnech sice došlo ke snížení aktivity ryb z důvodu neustálé změny počasí, kdy kapři brali jen od 4:00-7:00 a večer od setmění do půlnoci. Ale i tak jsem v této zkrácené době dělal 10-12 záběrů denně. Z toho byli dva, tři kapři parádních rozměrů. Ne všechny ryby se mi, ale podařilo zdolat z důvodů podvodních rákosových polí, kam mi kapři po záběrech zajížděli. Ryli hlavou ve dně tak dlouho, až se mi bohužel vyřízli.
Pokaždé holt nemůže být lovec vítězem. Celkem se mi podařilo udělat asi 60 záběrů během 5 dní. Z toho nejlepší kapři vážili 8,4 kg, 9kg, 11kg, 11,2kg, 90cm a 14,1kg, 100cm a 16,5kg a jako třešničku na dortu jsem zdolal kapra o velikosti 95cm a váze 17,5kg. Souboje s těmito nádhernými kapry se mi vryli do paměti a ještě dlouho na ně budu vzpomínat.
Vítek "Mexik" Černý