Od brzkého jara měl Marcel Peřina při svých přesnočních výpravách jediný cíl - chytit první letošní rybu přes 15kg...
Zima se nám letos malinko protáhla a krom pár bláznů, chytajíc v hokejových výstrojích, jsme byli nuceni kaprařský půst ještě malinko protáhnout.
S prvním lovem jsem tedy počkal až do druhého víkendu v dubnu. Řeka měla zvýšený průtok, proto jsem se rozhodl chytat v mělčí části za zatáčkou, kde jsem předpokládal slabší tah vody a mohl alespoň u břehu plnohodnotně lovit.
Asi dvě hodiny po nahození se mi rozjel prut s nastraženým 18timilimetrovým „polštářkem“ doma rolovaného Kill krillu. První záběr, první ryba a hned šupináč 11,2 kg. Byl jsem nadmíru spokojen i přesto, že jsem do konce víkendu nenamočil podběrák. Ale žádné záběrové hody jsem ani nepředpokládal.
14 dní potom jsem se na ryby nemohl dostat, ale tuto neděli jsem se ovšem, namotivován úspěchy mého kamaráda, rozhodl, že budu spát u vody do té doby, dokud nechytím kapra 15+. Plán byl jezdit vždy na noc a ráno rovnou do práce.
První dvě noci jsem zkoušel různé úseky v odlišných partiích řeky. Jednou v zatáčce s korytem pod nohami, podruhé za zatáčkou mimo koryto, ovšem výsledek stejný. Dvě noci jsem skoro nespal, i díky vysokému průtoku a tak i častému přehazování, a zdolával ryby jako přes kopírák: 6-7 kg.
Třetí noc jsem zvolil stejné místo, jako jsem chytl prvního kapra sezony, tedy za zatáčkou. Nasadil na oba pruty „válečky“ 3XLka nestandardní velikosti 24mm, jeden samotný, druhý s kapřím bonbonem na panáčka.
Prut s panáčkem se mi ozval necelou hodinu po nastražení a hned od prvního kontaktu jsem věděl, že mám na prutě velkého kapra. Klidná rozvážná jízda proti proudu, žádné trhavé pohyby, jak já říkám - „cítíte kila“. Když jsem po 10ti minutách poprvé viděl ocasní ploutev, věděl jsem, že mám splněno. Dlouhý šupináč vážící 15,7 Kg mi udělal ohromnou radost.
Zatímco já jsem prožíval krásné okamžiky říční kaprařiny, můj dobrý kamarád Marek Kvaltín pravděpodobně pár hodin předtím svůj životní souboj s řekou prohrál a já se mu ten večer už nedovolal, abych se s ním podělil o radost, kterou jsem byl opojen. Po několika neúspěšných pokusech druhý den jsem se odpoledne dozvěděl, že utonul…
Odpočívej v pokoji, kamaráde, budeš nám moc chybět…
Drž mi tam fleka…
Respekt…
Marcel Peřina