S další sérií fotek z poslední výpravy se nám pochlubili Rober Samek a Víťa Černý...
Od mé poslední výpravy už uplynul nějaký čas, takže na tu nadcházející jsem se moc těšil. Avšak před odjezdem k vodě na mě někdo prsknul nějaký bacil, takže v den odjezdu jsem měl pěknou teplotu a krk v jednom ohni.
Ale z plánované výpravy se mi nechtělo couvnout, navíc jsem věděl, že bych tím pokazil víkend Robovi Samkovi, takže místo nákupem posledních nezbytností v rybářských potřebách, jsem se zabýval nákupem léků v lékárně, tak abych to u vody vůbec přežil.
V pátek odpoledne jsem vyzvedl Roberta a mým úplně přecpaným sedanem jsme vyrazili k vodě. Po příjezdu k vodě jsme si rozdělili místa a rozvrhli taktiku. Já nahodil jeden prut těsně pod nohy a druhý do půlky řeky, kdy pod háček jsem dal boilie vlastní výroby s esencí squid/octopus v kombinaci s plovoucím kapřím bonbonkem Citrus Fizz a Robert nahodil oba pruty ke druhé straně, kdy pod háček dal boilie Kill krill ve velikosti 24mm.
Kobrou jsme naházeli jen pár kuliček kolem montáží a čekali co na to kapři. Celou noc se nic nedělo, což jsem na jednu stranu kvitoval, poněvadž jsem měl možnost si odpočinout a trochu se vypotit, ale na druhou stranu už jsem si nějaký ten záběr přál.
Po rozednění jsem vylezl z bivaku a začal pozorovat vodu, jestli se kapři nebudou někde ukazovat. Měl jsem štěstí a zahlédl je přibližně o 150m níže. Vytáhl jsem oba pruty a přeházel na místa, kde jsem viděl kapry ukazovat. Kolem montáží jsem nakobroval asi kilo boilies a čekal, co se bude dít.
Do hodiny přišel první záběr, avšak kapr mi to u břehu vzal rovnou do vázky. Za chvíli se mi rozjel i druhý prut a tentokrát se se mnou kapr vůbec nebavil, pouze jsem ho držel a koukal, jak mi z cívky mizí vlasec. Najednou tah povolil a kapr byl pryč.
Po vytažení jsem zjistil, že mi přeřízl šokovku na sumce o nosnosti 60kg. Takže nezbývalo než nasadit místo šňůry vlasec 0,80mm. To pomohlo a rázem jsem začal tahat kapry.
Já chytal na hloubce maximálně 2m a Robert okolo 4m z toho pramenilo, že mě to bralo více přes den a Robertovi v noci. Celkem se nám podařilo od pátku do pondělí udělat nejméně 30 záběrů, kdy z toho jsme zdolali tak 2/3 ryb.
Zbytek skončil ve vázkách nebo nám to uřízli o kameny či slávičky. Z toho pro nás pramení ponaučení, že musíme koupit malý člun, abychom zvýšili naši úspěšnost a zbytečně nepřicházeli o ryby. Co se týče ulovených kaprů, tak kapra pod 65cm jsme chytli jen třikrát, většinou se jednalo o ryby kolem 8kg.
Největší Robertovi kapři vážili 11,2kg, 11,2kg, 11,6kg a 12kg a moji 10,5kg, 11,2kg, 14,1kg a takovou třešničkou na dortu byl kapr 90cm a 19,3kg. Tento kapr mi udělal obrovskou radost, znamenal posunutí mého osobáčku a byl to takový předčasný dárek k Vánocům.
Závěrem bych chtěl říct, že z angíny jsem se za ty 4 dny dostal, ale místo abych se vypotil v posteli, tak jsem se potil běháním za kapry po břehu. Devět z deseti lékařů by to sice nedoporučilo, ale já jsem rád, že jsem k té vodě jel a nádherně si zachytal. Ps: co bychom pro ty kapry neudělali…:o))
Vít Černý