Na začátku léta jsem se rozhodl strávit několik dní odpočinku u jezera v zahraničí, společně s přítelkyní. Pruty jsem samozřejmě nemohl nechat doma, i když jsem měl v plánu rybařit jen okrajově.
S sebou jsem si vzal hotovky High Attract Ready příchutě ananas, společně s fluoro pop-up, zalitými v esencích ananas a zralý banán, které se do pro letní chytání v teplé vodě perfektně hodí.
Hned první den jsme s přítelkyní absolvovali poznávací výlet kolem celého jezera. Všude spousta „koupáčů“, lodí a šlapadel. Léto začalo a lidé si to náležitě užívali. Druhý den ráno jsem stál s rozbřeskem u vody a snažil se aktivně hledat ryby.
Kromě všudypřítomných plotic jsem však neviděl jediné znamení, které by signalizovalo pohyb kaprů. Někde je třeba začít, proto jsem se ze začátku snažil přilákat ryby na krmení. Kapři však zůstávali apatičtí k nabízeným pochoutkám, pokud se vůbec motali někde kolem.
Následovala změna taktiky – ráno jsem vždy lovil na krmeném místě, večer jsem obcházel vodu pouze s pruty v ruce a prochytával slibná místa, přičemž jsem se nikde nezdržel déle, jak hodinu.
Bilance prvních 3 dnů byla hrozivá. Jediný záběr – souboj skončil vázkou na dně.
Bylo mi jasné, že je třeba jít na to jinak. Začal jsem tedy od začátku – hledáním kaprů – tentokrát pod vodní hladinou. Po uplavání několika kilometrů se mi podařilo najít odlehlé místo s velkým počtem potopených stromů, kde jsem ten den několikrát viděl hejno kaprů. To bylo jediné vodítko, které jsem měl. Ještě v noci jsem vyrazil místo lehce prokrmit. S rozbřeskem letěly udice do vody. Bylo nutné lovit jen několik metrů od špiček prutů, jinak by hrozilo, že kapr skončí v zatopeném lese.
Konečně se na mě alespoň trochu usmálo štěstí a já zdolal prvního dovolenkového lysečka s vahou 5kg. To bylo vše z tolik slibného místa. Kapři se ztratili a já se tedy musel znovu vrátit k taktice šoulání.
Rozhodl jsem se pro razantní změnu. Přispělo krapet štěstí. Při koupání na pláži uprostřed všeho humbuku jsem ucítil, jak se mi něco lehce otřelo o nohu. Mohl by to být kapr? Do této chvíle jsem se snažil tlačit vždy do klidové zóny s minimem vzruchu, kde by měly ryby trochu soukromí.
Nyní jsem na to šel zcela opačně a zaujal místo na konci pláže, kde veliké balvany odrazovaly většinu lidí od koupání. Voda zde byla však stejně zkalená, jako přímo v bazéně. Přesto jsem vždy trnul, když mi odvážní plavci brousili kolem nastražených udic. Ostré háčky ležely na dně necelých 1,5 metru pod nimi!
Jako nástrahu jsem se rozhodl pro pop-up fluoro v barvě žluté a bílé – kvůli zakalení vody. Celou montáž jsem sestavil z fluocarbonu Clearwater 25lb, návazec jsem opatřil háčkem Longshank Nailer velikosti 6. Popku jsem vázal těsně k háčku, aby zásek dobře seděl.
Konečně přišel váhavý záběr, spíše jako od plotice, než kapra. Na tyto záběry jsem dříve nereagoval, připisoval jsem je bílé rybě. Prut se uklonil a mě nyní hlavou proběhla série několika podobných záběrů, které jsem ignoroval.
Osm kilogramů těžký kapřík se snažil zbavit montáže o kameny, precizní oděru vzdorné vlastnosti fluocarbonu Carp´r´us však nezklamaly. Konečně byl kapr bezpečně v podběráku. Kvůli opatrným záběrům jsem zmenšil velikost používaných háčků na velikost 10. Změna kaprům vyhovovala a já konečně zdolal několik ryb ve váhovém rozmezí do 12 kilogramů.
Vzhledem k tomu, že jsem nezdolal trofejního kapra si řada z vás možná nyní řekne, že výprava nestála za zmínku. Já se však naučil mnoho nového v oblasti, kde se necítím „silný v kramflecích“.
Koneckonců i proto jsem se s Vámi rozhodl podělit o své zkušenosti. Kaprařina je úžasná v tom, s kolika různými situacemi nás nutí se vypořádat. Někdy i deseti kilogramová ryba znamená vítězství, pokud jsou podmínky pro lov obtížné a ve chvílích, jako byly tyto, jsem si vážil každé ryby, kterou se mi povedlo úspěšně přivést do podběráku.
David Zapletal