Honza „Carpkiller“ Hubka se ozval po úspěšné říční akci…
Hned, jakmile mi pracovní povinnosti dovolily, pobalil jsem to nejnutnější, pořádný pytel Kill Krillu a vyrazil na řeku.
Neměl jsem přesně naplánováno, kde bych chtěl lovit, spíš jsem chtěl nejdřív okouknout aktuální situaci a dle ní si následně vybrat svoje působiště.
Nakonec jsem se rozhodl pro nadějně vypadající místo se spoustou možností, kam umístit pruty. Kapři o sobě už při rozbalování tábora dali vědět, a tak jsem s klidem rozkrmil do prostoru větším množství návnad.
Brzy ráno jsem pak do nakrmeného místa nahodil pruty, lehce přikrmil a čekal na odezvu. Ryby se v mé části řeky ukazovaly a po pár hodinách se ozval i první záběr. Pěkný, středně velký šupináč ještě ani neodplaval a už se o slovo hlásil další urputný bojovník.
Tak to v podstatě pokračovalo během celé tří-denní výpravy. Očividně jsem kapry krmením pobláznil a ti se stále vraceli pro další Krillové kuličky.
Z asi 40ti ryb, které jsem dostal do podběráku byla zhruba polovina ryb kolem 10kg, ke kterým se mi navíc povedl 13,5kg těžký lysec a 15kg říční šupinatý dynamit.
S několika rybami jsem zažil neuvěřitelné souboje, při kterých mi dokonce jeden kapr skočil z jezu do jiného úseku řeky a druhý skoro návazcovým materiálem při vyprošťování háčku amputoval malíček.
Kuriozní byla i situace při zdolávání největší ryby, která si to hned po záběru namířila přímo do silného proudu elektrárny, kam se jí také podařilo zajet a kde nás proud neúprosně táhl k přepadu. Nebýt duchapřítomnosti kamaráda a i trochu štěstí, bůh ví, jak by celé zdolávání dopadlo…
Úspěšnou výpravu jsem zakončil tradičně dobrým doutníkem a slovy, že se budu muset brzy vrátit…
|
|
|
|
|
|
|
