Honza Endrle se nám ozval s další zprávou plnou velkých kaprů a opět z řeky!
Poslední hodiny ve škole pro mě byly, jak už to tak před víkendem bývá, naprosté utrpení. Duchem už jsem totiž byl u své milované řeky, a tak jediné, čeho jsem byl schopen, bylo čekání na druhý nejkrásnější zvuk co znám hned po mém příposlechu- školní zvonění.
Nicméně dočkal jsem se a tak už nic mi nebránilo v zahájení víkendové výpravy. Po příjezdu k vodě následovalo příjemné překvapení, v dohledu nebyl ani jeden rybář, takže jsem měl zhruba 1 km řeky jen a jen pro sebe, navíc kousek od místa na kterém jsem měl v plánu chytat se chvilku po mém příjezdu ukázal moc pěkný kapřík.
Zkrátka vše nasvědčovalo tomu, že by následující hodiny mohly být úspěšné. Bohužel opak byl pravdou a tak kromě jednoho malého kapra okolo 6-ti kg byl tento kapr jediný, kterého jsem v následujících 24 hodinách viděl. Nepropadal jsem ovšem trudomyslnosti, vždyť v kaprařině rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem bývá často jeden jediný záběr!
Před druhou a zároveň poslední nocí jsem se rozhodl trošku zaexperimentovat, a tak jsem na jeden prut navázal montáž s odpadávacím kamenem, pod long shank nailer vel. 8 umístil osvedcene boilie 3XL které je pro mě naprostou jistotou a které v mém kufříku s nástrahami nesmí nikdy chybět, a prut odnesl tak daleko od mého stanoviště, jak jen to příposlech dovolil.
Montáž putovala pod břeh mezi kameny regulace, a kolem ní jsem rozhodil jen několik kuliček boilie korespondující příchutě.
Den se postupně změnil v noc a s prvními kapkami deště přišel i první záběr, právě na tento prut. Od začátku bylo patrné že se jedná o větší rybu o kterou jsem rozhodně nechtěl přijít, a tak když při dalším výpadu vyrazila podél břehu a vlasec začal zadrhávat o kameny, a s tím že jsem z vyhřátého spacáku vyrazil pouze v trenýrkách, jsem se nemusel dlouho přemlouvat k vlezení do vody.
Naštěstí k bezpečnému zdolání stačilo být kousíček od břehu kde jsem si namočil pouze nohy, jinak si nejsem jistý jestli bych to přežil :-). Každopádně za krásného 14 kg šupíka o kterého bych jinak nejspíš přišel to rozhodně stálo.
Po navrácení kapra do rodného živlu jsem proutek zhoupl do stejného místa a šel si lehnout s pocitem, že i kdyby žádný další záběr nepřišel, byl bych naprosto spokojený, takže když ráno příposlech signalizoval záběr opět z tohoto fleku a opět na 3XLko, bral jsem to jen jako sladkou tečku.
Mé stanovisko se ovšem po prvních mohutných výpadech ryby rychle změnilo, a když se u hladiny ukázal nádherný veliký lysec, rozklepala si mi kolena. Naštěstí se mi povedlo zachovat chladnou hlavu a tak tato fantastická ryba po několika minutách boje skončila v podběráku.
Kapr to byl rozhodně jeden z nejkrásnějších jaké jsem kdy chytil, navíc osobák v lyscích, jediné, co mě mrzí je to, že se příliš nepovedly fotky, ale jako památka určitě poslouží dostatečně :-)
Klobouk dolu, parádní ryby!