Přinášíme Vám report z druhé podzimní výpravy Honzy Dadáka, která byla pro něj opravdu splněným snem.
Více již Vám povypráví Honza sám:
"Po nepříliš vyvedené zářijové výpravě jsme se rozhodli, že s kamarády zakončíme sezonu opět na stejném jezeře ve Francii a pokusíme si napravit reputaci. Počasí bylo již pravé podzimní - déšť, sychravo, v noci mráz a neprostupná mlha. Voda se již ochladila, hladina jezera byla výrazně níže než při poslední výpravě a my doufali, že jsme ve správný čas na správném místě.
Po nezbytném vybalení věcí jsme obsadili místo blízko hráze. Já ale pokoukával po úplně jiném místě, kde se mi na poslední výpravě podařilo ulovit krásného kapra, na kterého jsem stále vzpomínal. Jaké bylo moje překvapení, když na tom místě lovící Holanďan neměl několik dní ani jediný záběr. Pravda byla, že jsem tušil kde dělá chybu. Držet se konvencí není dle mého názoru cesta k úspěchu, ale budiž.
Následujícího dne mi Holandský kaprař sdělil, že pokud nedostane v noci záběr, pojede domů, než přijdou deště. Ráno jsem tedy už nedočkavě rychlým krokem pádil kolem jezera . Odpověď hned po příchodu zněla jasně: "No fish man, time to go home!".
Pro mě to znamenalo rychle zpět na naše místo, vše znova spakovat, naložit na člun a přeplavit se proti větru na mé staré známé místo. Večer jsem byl totálně vyčerpaný a únavou jsem usnul. Probudil jsem se už za tmy a věděl jsem, že mě ještě nutně čeká vyvézt pruty. Vyhledání těch správných míst a položení montáže jsem věnoval maximum pozornosti, což je na prochytávaných vodách velmi důležité. Kolem každé montáže jsem rozházel jen hrst Food Signalu, který zde funguje zcela neomylně. Po precizním vyvezení všech prutů jsem si šel lehnout a hned jsem usnul.
Ze sna mě nad ránem vytrhlo jedno pípnutí a následující dlouhý tón mého příposlechu. Můj tajný hotspot, který jsem našel při poslední výpravě už zase boduje a hned první ráno. Hned jakmile jsem přijel nad rybu, bylo mi jasné, že to nebude žádný prcek.
Pomalé silné výpady a velmi klidné pohyby dávaly tušit velkou rybu. Po asi 15ti minutách boje se v mlze kousek od člunu na hladině objevil velký lysec. Ještě jeden výpad a byl v podběráku. Má radost byla v tu chvíli nevyjádřitelná.
Starý velký lysec o váze 22,6kg byl ten nejlepší začátek, jaký jsem si vůbec mohl představit. Neodolal jedné kuličce Food Signalu na návazci s háčkem Gladiator LS č.4 a Mouthsnaggerem.
O několik nocí později se po pár menších rybách situace na chlup opakovala,přestože hlásiče většiny kaprařů na jezeře již několik dní mlčely. Tentokrát byl ale boj ještě výrazně adrenalinovější.
Kapr jezdil stále v hloubce, se člunem mě tahal po jezeře a ne a ne ztratit ani kapku sil. Opravdu brutální souboj, který skončil až ve chvíli, kdy jsem kapra po několika výpadech u hladiny úspěšně podebral. A opět mi spadla brada při pohledu do podběráku, kde odpočíval veliký šupináč. Tentokrát jsem již věděl, že dvacetikilová hranice je opět pokořena.
Váha ukázala krásných 21,3kg a já si plnými doušky užíval svůj rybářský sen, který se mi právě plnil. Víc jsem si snad ani přát nemohl. Do konce naší týdenní výpravy se mi podařilo chytit ještě několik menších ryb, kterým jsem dal svobodu hned po zdolání.
Výpravu jsem si ale až do konce užil s tím krásným pocitem splněného rybářského snu. Na tuto výpravu opravdu dlouho nezapomenu. Díky ti sv.Petře za tyto krásné zážitky. "
|
|
|
|
|
|
