S přicházejícím podzimem, kdy nastávalo to nejlepší období pro lov těch největších kaprů, se na týdenní výpravu do Francie odhodlal Láďa Jeník s kamarádem Martinem…
Vzhledem k tomu, že jsem se téměř celou sezonu věnoval kratším výpravám na Labe, přicházející podzim mě motivoval k nějaké delší akci na jezero. Chtěl jsem si alespoň jednou v roce pořádně zachytat na stojaté vodě a alespoň týden v kuse, a proto jsme se domluvili s kamarádem Martinem, že vyrazíme do Francie.
Po konzultaci s kamarády jsme vybrali jedno poměrně známé státní jezero, které je sice proslulé svými krásnými velkými lysci, ale rozhodně zde není jednoduché některého přemluvit k návštěvě břehu…
Po důkladných přípravách jsme tedy vyrazili. Už cestou jsme měl poměrně jasnou představu o tom, s jakou taktikou budu místní fešáky trápit a ve které části jezera by bylo dobré se utábořit.
Jezero nás přivítalo nepříjemným počasím a hlavně neoblíbeným východním větrem, který nevěstil nic dobrého. Očekávali jsme sice, že alespoň nějací kapři budou spolupracovat, ale opak však byl pravdou.
Ať jsme se snažili sebevíc, zkoušeli různá místa, taktiky i nástrahy, kapři nás první tři dny naprosto ignorovali. Čekali jsme na změnu počasí a doufali, že by kapry mohla rozhýbat.
I když změna přišla pouze drobná, další noc jsem z nového místa konečně zdolal asi 12kg šupináče. Se třemi pruty jsem více méně experimentoval, ale jednomu jsem věřil opravdu maximálně. O trochu tvrdší dno a „živý“ sediment dávaly tušit, že se sem kapři dříve nebo později přijedou krmit.
Další noc se právě tento prut ozval krátkým padákem a následným vyšponováním šňůry. Cestou k montáži jsem byl přesvědčený, že na druhém konci nic není, ale jakmile jsem domotal volnou šňůru, tupý tah na druhé straně dával jasně najevo, že jsem se pořádně přepočítal.
Ryba mě neúnavně vozila ranním oparem a ne ne se vzdát. S kým mám tu čest jsem se dozvěděl až po tom, co jsem nemohl podběrák s unavenou rybou zvednout do lodi...
Úžasný zdravý lysec o váze 23,5kg mi udělal obrovskou radost a hlavně splnil sen o takto velké rybě z Francie.
Tohoto krasavce jsem oklamal na boilie C4, které jsem den před použitím nechal vymáčet ve vodě, aby připadalo rybám důvěryhodnější.
Závěrem bych velmi rád poděkoval kamarádovi Martinovi za skvělou společnost a obzvláště za neskutečné gastronomické orgie… :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
