Další ze série zpráv o krátkých výpravách Ládi Jeníka je tu…
Na přicházející podzim jsem se opravdu těšil a i když jsem vzhledem k plánované delší výpravě do Francie neměl příliš času, i tak jsem se průběžně dál věnoval mojí oblíbené řece, alespoň tedy párkrát v týdnu jsem vyrazil buď na noc nebo pouze večer, na pár hodin.
Díky detailnímu průzkumu pár úseků a dříve podniknutým poznávacím akcím jsem zhruba věděl, kde by se ryby měly pohybovat a kde byla šance na pěkný úlovek i během pár hodin u vody.
Zejména jedno místo, kde jsem koncem léta chytil několik slušných kaprů, vypadalo slibně. Chtěl jsem však oproti letním výpravám k lovu přistoupit jinak a ze strachu z tloušťů, cejnů a malých kapříků jsem se rozhodl místa nepředkrmovat, aby na místě nevnikl velký ruch, kterému by se velké ryby obloukem vyhnuly.
Proto jsem vždy po příchodu k vodě nastřílel na každé místo pouze asi 20-30kuliček dobře sušeného boilie C4 nebo Kill Krillu, většinou v průměru 20 – 24mm.
Z předešlých výprav jsem měl vypozorováno, že kapři svými „stezkami“ projížděli vždy ve stejný čas – zhruba kolem 10té hodiny večerní, a tak jsem byl zvědavý, jestli se nějaký ukáže i tentokrát.
Deset minut po desáté večerní mi skutečně přišel záběr a po pěkném souboji se silnou říční rybou jsem se mohl radovat ze 14ti kilového šupináče.
Taktika fungovala i nadále a částečně se mi díky ní podařilo vyselektovat malé ryby, takže záběrů mi sice ubylo, ale ve výsledku jsem byl mnohem spokojenější.
Během pár dalších krátkých výprav se mi podařilo ulovit ještě několik lepších ryb, včetně dvou, které jsem si vyfotil. Největší radost jsem měl samozřejmě z perfektního Labského veterána – 15ti kilového šupináče, na kterém je poznat, že už v řece něco zažil…
Nyní už je čas i na trochu delší výpravu, tak se snad brzy ozvu s výsledkem z Francie… Láďa