Pěknou zprávu od vody jsme obdrželi od nové posily našeho teamu pro novou sezonu - Ondry Sedláčka. A jak prozrazuje titulek, díky trpělivosti se Ondra nakonec prokousal k opravdu krásného úlovku.
O Velikonocích jsem měl volno, a tak jsem se domluvil s Danem na výpravě na rozlehlou svazovou vodu s extrémním rybářským tlakem. Rozhodli jsme se lovit na odlehlém místě, kde Dan již v minulosti ulovil pár pěkných kaprů.
Ale stačily pouhé dva roky, kdy tu Dan nelovil, aby se místní poměry zásadně změnily. A jak už je u nás zvykem, nezměnily se rozhodně k lepšímu…
První, a jak se později ukázalo zdaleka ne poslední zádrhel této výpravy nastal po přesunu na místo. Během horečného vybalování a připravování všech potřebných věcí nás přijel důrazně vykázat jakýsi „rybář“ s tím, že jsme na soukromém pozemku a máme ho rychle opustit. Tím začal náš plán pomalu chytat vážné trhliny. I když jsme mohli zůstat, chtěli jsme se v klidu věnovat chytání a ne hádání se s člověkem takového typu.
Zkusili jsme tedy jeden den na nedalekém kanálu. Ryby se ukazovaly, ale nejevily vůbec žádný zájem o potravu. Další dva dny jsme se stále jen kvůli samým potížím stěhovali. Všude samé karavany, plno ruchu a hlavně nepořádku…
Poté jsme zakotvili pod jezem na řece, jelikož jsme doufali, že za téměř letních teplot by to mohl být dobrý tah. Opět však nebyl! Tentokrát jsme očividně vadili hráznému, který kdykoliv jsme nahodili své pruty a zakrmili, začal vyčerpávat vodu z plavební komory, jež nám následně spláchla všechny pruty a krmení. To se opakovalo i po každém dalším náhozu! Byli už jsme opravdu frustrovaní. Zprávy od všech zněly, že ryby prostě nežerou a je to mrtvé. Následovalo opět stěhování na jiný úsek řeky s tím, že už tu ty poslední dva dny zůstaneme ať se děje, co se děje.
Pruty jsme znovu rozmístili ve větší vzdálenosti od sebe a chytali jen pod břehem s prověšenými vlasci, aby se vzájemě nerušily. Na oba pruty jsme zakrmili jen hrst Noční Můry Ready a pelet Noční můra. První vlaštovkou byl malý kapřík, který zabral následujícího rána.
O pár hodin později se mi již rozjel ten samý prut s mnohem větší razancí. Ryba zajela do vázky, ale podařilo se nám ji s pomocí kotvičky vyprostit. Po dlouhém souboji ležel na podložce statný šupináč se zapíchlým Longshankem v koutku tlamky a visícím panáčkem z Noční můry.
Odpoledne se již cívka navijáku zase pekelně roztáčí a perfektně stavěný lysec mi dělá radost. Před dvěma roky ho chytil Dan na téměř stejném místě, ovšem o 5 kg lehčího. Neuvěřitelné, jak se mu daří…
Za několik málo hodin do odjezdu jsme ještě pochytali menší kapry a jeli spokojeně domů, neboť výprava, která již vypadala ztraceně se mi nakonec díky vytrvalosti podařila."
Ondro, krásné ryby a parádní start do sezony! Tak o volném víkendu zase rychle zpátky k vodě potrápit další, ještě nevytřené kapříky!