Povedenou zprávu od vody nám poslal Tomáš "DATEL" Slavík, úřadující MISTR SVĚTA ve fourcrossu! Spousta lidí Tomáše zná jako vrcholového cyklistu, který se sebevražedným způsobem řítí na kole nekontrolovatelnou rychlostí z kopce, ale málokdo ví, že jeho druhým životním koníčkem je rybaření.
Nyní již přenecháme slovo samotnému Tomášovi:
"Zdravím čtenáře a všechny fanoušky kaprařiny. Na kole trávím opravdu víc než půlku života a občas si potřebuju trochu oddechnout a zkusit něco jiného. K údivu velké části svých přátel a lidí, co mě znají jsem milovníkem rybaření a konkrétně kaprařiny. Zkloubit to vše se závody a tréninky není vůbec jednoduchý, takže bývám většinou hodně časově omezený a spoléhám se jen na ty nejkvalitnější produkty, které jsem si oblíbil u firmy Karel Nikl. Jsem jednoduše s těmito výrobky spokojenej, nemůžu na ně řict křivé slovo a proto jsem se s Váma rozhodl podělit o pár chvil u vody, které jsou někdy k nezaplacení.
Výprava, o které bych chtěl mluvit, se o odehrála minulé léto na Pálavě, na Dyji 5. Vyrazil jsem se dvěma kamarády v naprostém uragánu na ryby. V tuto dobu by k vodě vyrazil jen opravdový blázen, ale jak už jsem řekl na začátku, nemohu se svým volným časem plýtvat. Ani metrové vlny bičující vodní hladinu nás nemohly zastavit, takže volím variantu buď a nebo. Nakonec vše dobře dopadlo, tyčovky jsou na místě, zakrmeno a jde se do akce.
Do boje jsem nasadil dvě osvědčené montáže, osazené háčky Centurion vel. 4. Při volbě boiliesu jsem šel také na jistotu - C4 Squid Octopus a Food Signal byly jasnou volbou. První večer jsme zažili s kamarádama bouřku, která zcela zásadně změnila pohled na situaci - bude to boj o přežití. Brolly od Mack2 drželo fest a já se mohl soustředit zase na chytání. Zprvu jsem měl obavy, že budu Mr.Bezryba, ale rozhodně jsem neměl chuť něco vzdávat. Už mnohokrát jsem se přesvědčil, že bojovat se musí do poslední kapky krve, to v kaprařině platí dvojnásob a zde na "pětce" trojnásob!
Přes noc jsme dostali pár zaběrů, ale na rybu jsme si nesáhli. Osudovým okamžikem bylo objevení starýho dobrýho až snad "legendárního" Amino-CSL dipu Belachan v mým báglu. Spousta lidí si ze mě už utahuje a říká mi: "Kdy už tam zase zavdáš belachana"?! Tak jsem ho tam opět vyslal. Se setměním se mi vždy roztočila cívka mýho punkovýho baitrunneru s okousanýma kličkama od myší (který mimochodem již nahradily luxusní nový Ultegry) a já věděl, že je to tam!
Nejmenší rybu výpravy jsem měl něco přes 11kg a ta největší mě intenzivně vozila asi půl hodiny po jezeře a po přeměření dosahovala téměř jednoho metru. Luxusní zážitek na klidné hladině, kdy špička prutu míří nekompromisně pod loď a vlasec hraje jak struna!
Třetího večera jsem jen ze srandy prohodil: "myslíte, že je to fakt tím dipem"?. Do minuty se z mého bivaku ozval neskutečný šramot, přesně z míst, kde jsem měl uloženy dipy. Parťáci dostali neskutečný záchvat smíchu a já jen nevěřícně koukal, jaký bandita mi tam krade moje 3XLko a Belachan! Byl to ježek - asi znamení! Zaprasenej od těch chutných skvostů si se mnou dal fotku s luxusní pózou a stal se příjemnou komickou tečkou za touto výpravou! "
Tomáši, dobrá práce! Je vidět, že po náložích adrenalinu si i vrcholový sportovec potřebuje u vody dát ten správný relax.