Náš kamarád Marcel Peřina se nám pochlubil opravdu velmi pěknou zprávou od vody z jeho úspěšného podzimního lovu na řece.
Nyní již necháme mluvit samotného Marcela:
"Podzim je pro každého kapraře (zakomplexovaného i nezakomplexovaného) období, na které se těší celý rok. Jelikož mi díky pracovnímu vytížení nepozbývá mnoho volného času, musel jsem přizpůsobit svou taktiku pro krátkodobé vycházky (zpravidla 4hodinové). Právě z toho důvodu jsem si vybral mnou dobře známé místo z loňského roku na "královně našich řek" a každý den jezdil "kobrovat" 1-2 kila.
Jako návnadu jsem zvolil mé oblíbené směsi RRR a Krvavé peklo, obojí s příchutí "kolínský losos" - mou nejúčinnější "Labskou zbraň". Dny byly slunečné a večery mrazivé (teploty padaly k nule i pod ní), takže, dle mého, ideální doba pozvat před fotoaparát nějakého toho místního bojovníka, v tuto dobu již pěkně vykrmeného. Na místo jsem přijel skoro za tmy. Po chvíli dorazila i momentálně největší kolínská celebrita hned po Františku Kmochovi - Vláďa Jeník. :-) Oba jsme rychle vybalili a nahodili.
Já jsem na jeden prut jsem navázal Longshank Nailer č.8-blowback rig s upraveným Mouthsnaggerem a dvěma čerstvými 18mm RRR pepper Kolínský losos. Na druhý šel Longshank Nailer č.6-blowback
rig s Mouthsnaggerem a tentokrát jednou na beton usušenou 24kou - krvavé peklo (kolínský losos) zhruba tak 2 měsíce "garážované". Šňůrka ne jinak než ztuženka Quicksilver GOLD 45lb od Krystonu. Nahodili jsme, k montážím putovalo pár hrstí koulí a nezbývalo nám nic jiného než čekat.
Asi po hodině se Láďovi rozjíždí pravý prut a je z toho první jedenáctikilová šupinatá "vlaštovka". Protože nás po vytažení hned praštil do nosu "smrádek", tak typický právě pro "kolíňáka" a z kapra boilies doslova teklo, věděl jsem, že otázka není "jestli", ale "kdy".
Uplynula další hodina, než mi "pípl" pravý prut, jdu zkontrolovat, co se děje a vidím, že se swinger nepatrně hnul a prut lehce "vibruje", zvedám ho a je tam! Po asi 15timinutovém souboji, kdy kapr opravdu nezaostával za dobrou pověstí kapřích bojovníků z Labe, se v podběráku objevil šupík větších rozměrů. Kapra jsme ošetřili "Carp doctorem" a jelikož jsme lehce zakomplexovaní za kilogramy honící se kapraři :-), proběhlo i vážení - přes 14 kilo. Potom se mi stala věc, která se nestává každý den..... Při focení tohoto kapra slyším signalizátor mého druhého prutu s uplně tvrdou 24kou Krvavým peklem. Kapra pokládám opatrně zpět na podložku a požádám Láďu, aby ho opatrně pustil. Běžím k druhému prutu, zvedám ho a po chvíli je mi jasné, že mám na prutě něco podobného jako před malou chvílí... Po dalších asi 20ti minutách mi Láďa podebírá velmi podobného šupináče, tak se ptám Ládi: "hele, není to ten samej?" "to by asi nestihl" :-)
Pravda, tento se zdá ještě trošku větší a váha potvrzuje můj první dojem - přes 15kg! Do hodiny mám ještě dva záběry od menších kaprů, z toho jeden neproměněn... Před půlnocí balíme, zakrmíme ještě dalším kilem a dohadujeme se na další den.
Druhý den jsme dorazili téměř za tmy, na nic nečekáme a nahazujeme. Stejně jako platí v hokeji či fotbale - úspěšná sestava se nemění, tak jsem ani já neměl důvod cokoli jiného vymýšlet. Asi za hodinku přichází Láďovi záběr od menšího kapra, hned pouštíme a Láďa jen prohlásí: "A teď ty zas ňákou čtrnáctku!" Uplynula další hodina, hlásič na mém pravém prutu pípne, prut lehce zavibruje, zvedám a po 15ti minutách boje opět šupináč a opět přes čtrnáct kilo...
Po chvilce balíme, protože se z řeky z nenadání stala stoka plná PET lahví a různého bordelu... Jinak ještě musím dodat, že zdolávat takové ryby "Děvčaty pana Bonda" je neskutečná lahůdka. Díky a přeju všem mnoho úspěchů."
Marceli, parádní práce! Kapři Ti prostě museli zbrusu nové proutky napoprve pořádně poohýbat. Tak rychle něco ještě chytit, než ti začne role táty na plný úvazek. :-)
|
|
|
|
|
|
