Jako každý rok, tak i letos jsme s kamarády plánovali výpravu do zahraničí, konkrétně do Francie. Vyrazit jsme chtěli už na jaře, ale bohužel nastala situace s virem, takže vše ztroskotalo. Místo toho jsem vyrazil alespoň u nás v česku, kde se celkem také dařilo, ale o tom v další zprávě. Další šance vyrazit byla nyní na podzim. Vše vypadalo nadějně. Situace kolem viru se přes léto celkem uklidnila, tak vypadalo nadějně, že akce, která byla plánována na přelom září-října klapne. Bohužel pár týdnů před odjezdem jsme byli opět vyvedeni z omylu. Vše už bylo připraveno ,ale bohužel , museli jsme vymýšlet kam jinam vyrazit. Jenže vody, kam jsme chtěli vyrazit byly obsypány hromadou rybářů, ještě k tomu vycházeli na tyto dny svátky, takže o to větší byl problém se někde upíchnout. Nakonec jsme si však asi dva dny před odjezdem u piva řekli, že si to už tentokrát nenecháme zkazit a d Francie prostě pojedeme. Buďto nás pustí, nebo vrátí dom. S nikým krom ryb do kontaktu přijít nemáme, tak by mělo být vše bez problému. Abych to zkrátil. Auto s výbavou pro 3 rybáře slušně naloženo, cesta bez problému a my konečně po necelých 1000km stojíme u vody, kde už jsme v minulosti několikrát byli.
|
|
|
Vše vyložit z auto a naskládat na čluny. Voda je na tomto jezeře každý podzim upuštěna, ale letos to bylo opravdu o hodně. Obhlížíme dalekohledem místa, kam se upíchnout. Rybářů bylo celkem dost, ale nakonec nějaké tipy máme. Míříme k místu, odkud zrovna odjížděl kaprař, který byl podle informací za posledních pět dní bez záběru. Nenecháváme se odradit a jde se vybalovat. Ale žádná pohádka to nebyla. Chtěli jsme ze začátku sedět nějak pospolu, ale jeden člen se nakonec trhnul a jel na jiné místo, protože jsme se umístili na dlouhé bahnité kose, která se táhla od rákosu, daleko na volnou vodu. Žádný úkryt před deštěm ani větrem nebyl, a že opravdu panovalo hodně nepříznivé počasí. Takže vše v té kaši a marastu rozbalit, navíc unaveni z cesty, nebyla úplně sranda. Ale vše nějak dopadlo.
Tempest je rozbalen hned, což je opravdu výhoda a věci do finální podoby porovnám třeba další den, hlavně, ať je vše v suchu. Teď zbývalo jen rozvozit 4 pruty. Už opravdu unavený připravuji návazce a navlékám na vlas na dva pruty 2x24 mm criticalsek, příchutě 68 zakapané esencí stejné příchutě a na další dva pruty taky 68, jen v kombinaci s plovkama s pepřovou příchutí, která u mě nesmí chybět. S návazci žádná věda. U mě jasná volba háčky Continental vel.4, které rybu podrží i když je zajetý v kořenu, dále šňůrka Strip-x, vše osazeno Mouthsnagerem shorty, Antitanglem a bročkem kousek od háčku. Návazce dělám delší z důvodu, že některá místa kam montáže pokládám jsou zanešená bahnem, tak aby mi 220 g olov, které mám na vypínací závěsce( Snag clip) nezatáhlo vše do bahna. 2 pruty jsem odvezl na vzdálenost cca 300 metrů, opravdu na blbečka a další dva jsem se rozhodl umístit kousek od břehu, protože kosa na které jsme seděli se dál táhla pod vodu ještě asi 100 metrů. Navíc byla osazena kořeny, tunami škeblí a slávek , které mi dávaly větší naději v záběr. Jeden prut jsem dal asi 50 metrů od sebe na tvrdé mušlemi osazené dno a druhý na úplný konec kosy, kde se prudce svažovalo dno.
Vše hotovo, tak rychle něco sníst a konečně do spacáku. Po 2 hodinách mě ze spacáku vyhání brutální jízda. Nechápu rozespalej co se děje. Říkal jsem si, že to bude beztak sumec. Po chvilce držím prut v ruce a necítím žádné známky toho, že by to měl být sumec. Přichází kámoš a zjišťuje situaci. Po pár minutách zdolávání se na mělčině vynořil velký lysec. Nevěřím vlastním očím. Kámoš podebírá a je můj. Lysec měl ohromnou hlavu a tělo měl zbarvené do podzimních barev. Sebral kombinaci 68 s pepřovou plovkou z nejblíže položené montáže. Rybu rychle vážíme a fotíme, dokud je světlo. Měl rovných 21kg. Hodně dobrý začátek. Prut jsem vrátil na své místo a opět dokrmuji. Hned usínám v ještě rozehřátém spacáku. Ač je to neuvěřitelné po dalších 2 hodinách dostávám další záběr. Stejná kombinace , jen to bylo na prut položený asi o 50 metru dál. Tentokrát velký šupináč na váze 21,5kg. Euforie byla veliká. V takové štěstí jsem ani nedoufal. Jenže to jsem nevěděl, že další záběr dostanu až předposlední den výpravy. Ale to mi vůbec nevadilo, já měl vlastně splněno. Posledního kapra jsem měl lysce 18,5kg který vzal z volné vody 2x24mm 68. A poslední noc se mi ještě povedl asi metrový sumec. Výprava se opravdu vydařila. Kolegové taky chytli parádní ryby od 12 do 21kg. Takže supr. Snad se nám povede zase na jaře vyrazit za hranice, i když se situace nijak nezlepšuje, spíše naopak. Tento článek píšu v době, kdy je zamezeno přebývat u vody přes noc, takže se spíše věnuji výpravám, které trvají jen pár hodin, ale i tak se sem tam něco podaří.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
O tom zase třeba příště. Ať se Vám daří a přeji všem hodně zdraví.
Za Nikl Team Mára “Vožuch“ Voženílek