Pátý den na pískovně začalo proti mě slušně foukat, což mi nahrávalo do karet. V tento den jsem byl dohodnutý se skvělým kameramanem Radkem, že se za mnou staví, aby jsme natočili potřebný materiál na sestříhání videa pro Vás. Byla to velká náhoda, ale když Radek točil pruty, tak se to rozjelo. Neskutečný tank, který si to namířil do vázky ze starých vlasců. Pro kapra jsem musel zajet na lodi, jinak bych o nej přišel. Když jsem dojel nad rybu, bylo to úplně na tvrdo. Zkoušel jsem to do všech stran, ale už jsem tušil, že ryba vyhrála. Poslední bezmoc byla utáhnout brzdu a zkusit za to zarvat, jestli to nepovolí. V tu chvíli to povolilo cca o jeden metr a já v polarizačních brýlích viděl to mohutné tělo kapra, jak je zamotaný cca metr pod vodou ve starých vlascích. Vzal jsem podběrák a hrábnul pro kapra pod vodu, který byl naštěstí úplně v klidu, jako kdyby na mě čekal. Měl jsem nepopsatelnou radost, protože se mi podařilo podebrat s velkým štěstím rybu s dvojkou na začátku za přítomnosti člověka, který to s fotákem a kamerou umí.
|
|
|
V šestém dnu přišlo menší ochlazení, které pokračovalo do konce výpravy. S ním ustávaly záběry od nenasytných ryb okolo 10kg a já začal trochu relaxovat. V ten den byl vedle mě malý kluk s dědečkem na rybách. Viděl jsem jeho nadšení a zájem k rybařině. Když jsem měl záběr, přiběhl se podívat, co bude na konci montáže. Řekl jsem mu pojd si rybu vytáhnout neskutečně se mu rozzářili očička štěstím a radosti. Klučina si štěstím bez sebe vytáhl kapříka okolo 10kg z kterého měl neskutečnou radost. Předal jsem mu pár informací o tom, jak s rybo zacházet a společně jsme ho pustili zpět do jeho domova. Byl to krásný okamžik na který se těším u svého potomka.
Na každé delší výpravě přestávám poslední dva dny krmit, abych místo dochytal. Po většinou právě v těchto posledních dnech, odchytávám lepší ryby. Při východu slunce se mi roztočili oba pruty na ráz. Naštěstí vedle seděl kamarád Ondra a pomohl mi zdolat druhý prut. Ondra si vytáhl slušného šupíka a se mnou se přijel rozloučit lysec, kterého jsem chytl hned první večer. Říka se, že pokud lovec chytne stejnou rybu dvakrát, má právo dát rybě jméno. Tohoto krásného lysce jsem pojmenoval Boulička. Boulička byl posledním kaprem této výpravy a zároveň velmi pěkná tečka nad neskutečným ,,odlovem´´ .
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V dalších dnech jsem směřoval na dolní Labe, kde se mi na ne moc dobré podmínky také dařilo, ale o tom až v dalším reportu.
Mějte se pěkně a rozdávejte radost a zkušenost mladší generaci.
Tomáš "Tomka" Čermák