Na začátku letních prázdnin, jsme konečně s kamarádem vyrazili na půl roku plánovanou výpravu na, pro mne, neznámou pískovnu. S tím co nás na této vodě čekalo, jsem se osobně ještě nikdy nesetkal. Pod vodou se ukrýval doslova les. Na každém kroku potopený strom, sem tam ocelová lana a jiné pozůstatky těžby. Podle informací, které jsem si dopředu zjišťoval, tato pískovna moc navštěvovaná není.
Ani ne tak kvůli všude přítomným vázkám, ale spíše pro její špatnou dostupnost. Na danou pískovnu se totiž nedá dostat jinak, než přes pískovnu druhou a přenošením veškerých věcí přes patnáctimetrovou cestu, která od sebe odděluje zmíněné pískovny. Dostat se pouze na onu pískovnu nám zabralo hodinu a půl. V odpoledních hodinách jsme se konečně dopravili na lovné místo, rozbalili jsme tábor a začali jsme hledat místa. V mé části pískovny se nacházel menší ostrov, ke kterému jsem bez sebemenšího zaváhání umístil jeden prut. Od ostrova se totiž táhla třicet metrů pomalu svažující se mělčina, kde bylo krásně tvrdé a čisté dno. Rozhodl jsem se, že zde budu krmit jeden, až dva kilogramy Massive Feed - Squid & Octopus denně. První dva dny jsem zde chytal criticals a nebo panáčka příchuti Kill Krill a nebo Gigantica, ale ryby se, až na pár násaďáků, mým nástrahám vyhýbali. Zdálo se mi, že se ryby chovají velice opatrně, proto jsem třetí den nasadil jednu osmnácku pepřovou plovku zhruba jeden centimetr nade dnem, na návazci z potahované šňůrky Strip-x, centurionu velikosti šest, to celé doplněné o Mouthsnagger shorty a 1,2 gramový broček.
U tohoto návazce jsem si byl stoprocentně jistý o bezchybné funkčnosti a pevnosti do místních vázek. K večeru hlásili bouřky a já doufal, že změna počasí přinese tolik vytoužený záběr od lepší ryby.
Půl hodiny před začátkem bouřky dostávám velmi brutální záběr, ryba měla zrychlení z nuly na sto za tři vteřiny. Okamžitě vyrážím za rybou a v tom spěchu nechávám na břehu čelovku. Po chvilce jsem se nad kapra dostal a po krátkém souboji a obrovském štěstí jsem naslepo podebral nový osobáček ze svazové vody a zároveň první rybu atakující patnácti kilogramovou hranici. Po zvážení váha ukázala krásných 16,7 kg.
Ostrov vydal ještě deseti kilového lysce a velice bojovného lysce o hmotnosti čtrnáct kilogramů. Po tomto kaprovi záběry z tohoto místa ustaly.
|
|
|
Jedno horké odpoledne jsem se rozhodl, že zajdu na mlaskačku. Na člunu jsem objel velkou část pískovny, až jsem našel vyhřívající se kapry a amury. Zakrmil jsem půlkou toustového chleba a asi po deseti minutách to vzal můj první svazový amur a hned dost slušné torpédo s hmotností sedmnáct a půl kilogramu
Ale zpět ke kaprům. Protože už tři dny foukal silný vítr do jiné části pískovny a záběry ustávali, tak jsme se rozhodli, že nastal čas se přestěhovat. Na novém místě mě zaujala lavice zhruba na šedesáti metrech. Zvedala se ze čtyř a půl metru na tři metry osmdesát. Vrcholek této lavice byl naprosto tvrdý, a tak jsem zde umístil jeden prut. Z tohoto místa jsem dva dny neudělal záběr, ale místu jsem nadále věřil. Třetí den z tohoto místa dostávám nesmělý záběr. Při zdolávání této ryby jsem si říkal, že tento souboj je mi poněkud povědomý. Po podebrání jsem si rybu prohlížel a řekl jsem si: „No to snad není možný. “ Byl to ten samý čtrnácti kilogramový lysec, kterého jsem chytil před šesti dny na úplně tu samou nástrahu a návazec. Byl jsem docela dost překvapený, protože něco takového se mi stalo poprvé
Další večer se opět ozval ten samý prut. Na konci byla moje první svazová metrovka s váhou dvanáct a půl kilogramu.
Předposlední den, se se mnou přišel rozloučit devítikilový šupík a deseti kilogramový lysec a já jsem s naprostou spokojeností mohl ukončit výpravu.
|
|
|
Ať se vám daří.
Adam Novák