S naprostou jistotou jsem přesvědčený, že nastanou chvíle, kdy rozhoduje sebemenší maličkost. A pak je to právě ta drobnost, která rozhodne o našem úspěchu u vody. Vyrážím na výpravu a jsem si moc dobře vědomí toho, že abych dosáhl úspěchu, čeká mě hodně práce. Lokalita, na kterou jedu, není problém ulovit lepšího kapra, ale není to úplně zadarmo. S tím samozřejmě počítám a nenechávám nic náhodě. Po příjezdu k vodě začínám okamžitě krmit, abych neztrácel čas. Být úspěšný znamená být odlišný. Proto volba krmení padla na 20mm pelety Devill Krill.
Abych pelety dostal do větší vzdálenosti, použil jsem k zakrmování krmnou raketu Spider Spod, se kterou jsem pelety dostal přesně tam, kam jsem potřeboval. Abych při nahazování nepřišel upálením o raketu, namotal jsem na naviják pár metrů šokové šňůry Shock Braid o průměrů 0,40mm, která mi plně vyhovuje a maximálně uspokojuje ve svém využití.
Na rozjezd padnul na rozjezd celý tříkilový pytel. Druhý jsem si nechal v záloze s tím, že budu okamžitě dokrmovat po každém záběru. Zakrmeno tedy bylo, co dále… Aby montáž letěla do problému bez jakéhokoliv problému, namotávám na navijáky ještě rychle nový vlasec Crossline o průměru 0,31mm od firmy Carp´R´Us. Ten jsem si s sebou vezl mimo jiné v nové tašce Trakker NGX Compact Carryall.
Takže resume: zakrmeno, vlasec namotaný, bivak postavený. Stačí už jen nahodit a čekat, co se bude dít. Vzhledem k tomu, že jsem krmil peletami příchutě Devill Krill, rozhodl jsem se chytat na 18mm Atract Hookers stejné příchutě. V této výpravě jsem potřeboval být odlišný, proto žádné boilie na krmení a žádné boilie jako nástraha. Chtěl jsem být maximálně odlišný od ostatních rybářů a atraktivita pro mě byla jasná volba. Vím, že by se mohlo zdát, že když budu krmit peletami, že přilákám na krmné místo menší ryby, ale Devill Krill je toho po letitých zkušenostech jiného názoru! Pro maximální atraktivitu jsem nástrahu, v mém případě Atract Hookers, bez které už k vodě nechodím, přelil Boosterem KN v příchuti Devill Krill.
O tom, že je moje taktika správná, mě hned ráno následujícího dne přesvědčil záběr od šupináče, který krátce poté, co jsem ho položil do podložky, přinesl záběr od svého většího šupinatého kamaráda. Paráda, double na focení!
Po focení pouštím ryby zpět. Rychle nahazuji pruty a dle plánu dokrmuji. Krmné místo plné pelet přineslo své ovoce, proto opět přihazuji pomocí rakety novou porci pelet.
I když se už ten den nic nedělo, v pravidelném krmení jsem pokračoval v pravidelných intervalech i nadále a pevně věřil tomu, že ještě něco přijde. Následující ráno, v den odjezdu kdy pomalu začínám balit, přichází záběr na levý prut. Při zdolávání mi proběhne hlavou myšlenka, aby z toho nebyl další double. Možná jsem si to přivolal, jinak si to neumím vysvětlit, protože chvíli po tom se mi rozjíždí i druhý prut… No super, co teď?! Zasekávám a prut pokládám zpět do stojanu. Rychle zdolávám prvního kapra, kterého podebírám a pokládám do podložky, a rychle běžím k druhému prutu s nadějí, že tam kapr ještě je. A opravdu tomu tak bylo. Díky správné montáži měl kapr háček stále v tlamce a tak mohl začít opravdový souboj. Zde již bylo znát, že jde o lepší rybu, které se ven z vody rozhodně nechce. No a popravdě se ani nedivím, protože šlo o výstavního lysce. Takže další ráno a další double v podložce. Tentokrát nešlo o šupináče, ale kombinaci šupináče s lyscem. Lepší rozloučení s výpravou jsem si nemohl přát.
Cestou domů jsem hodnotil výpravu a shodnu se nad tím, že výprava by tak úspěšný být nemusela, kdybych místo pelet použil boilie. Důležité bylo věřit tomu, co člověk dělá a doufat, že bude po zásluze odměněn. V mém případě tomu tak opravdu bylo. Odměna v podobě dvou doublů mluví za vše.
Za Nikl tým - Matěj Šole.