Tentokrát píši zprávu, která se bude trochu lišit od většiny ostatních. Téměř všichni kapraři, respektive obecně rybáři píší pouze o svých úspěšných výpravách a mnohdy se tak může obyčejnému člověku, či začínajícímu rybáři zdát, jak je vše jednoduché – přijedu, nahodím, nachytám, odjedu, zveřejním. Bohužel realita je mnohdy trochu jiná, rybářů je čím dál více, ryby jsou opatrnější a člověk musí vynaložit více úsilí a více přemýšlet o taktice lovu, aby byl úspěšný.
|
|
|
Na začátku května jsem byl opět nucen vybrat nějakou dovolenou v práci, čili jsem využil svátků a měl jsem deset dní na lov. Ačkoliv moje srdcovka je řeka Labe, tentokrát jsem zkusil změnu a vyrazil se pokusit chytit nějakého orlického mohykána. Co si tak pamatuji, tak toto byla moje nejdelší výprava, kdy jsem lovil úplně sám. Respektive sám, že jsem nejel s žádným parťákem, ale jinak u vody jsem bohužel sám nebyl, ba naopak. Za celou výpravu jsem se 4x stěhoval a ačkoliv jsem na každém místě docílil záběrů, nikde jsem neměl vhodné podmínky k lovu, jak bych si představoval. Ze svých zkušeností vím, že velká ryba potřebuje klid, ale ten jsem zkrátka v tuhle dobu na Orlíku nenašel.
|
|
|
|
|
|
Orlík je obrovská voda, na které jsem v minulosti lovil minimálně a bral jsem to spíše jako poznávací výpravu. Také jsem byl lehce limitován tím, že zatím nevlastním žádný spalovací motor a baterie k elektromotoru jsem vybil po druhém stěhování. V tu chvíli jsem zvažoval, jestli výpravu předčasně neukončit. To jsem však sám sobě nedovolil, naskládal věci na člun tak, abych mohl pádlovat a pokračoval v honbě za svým snem. Všude bylo opravdu hodně bivaků a tak jsem pádloval, až jsem si vybral nějaké místo, kde byl alespoň trochu klid. Později jsem na mapách zjistil, že jsem upádloval téměř 4 kilometry od místa naložení věcí, což s naloženým člunem nebylo vůbec snadné. To se následně projevilo na havlinkách u pádel, které jsem celkem ubrousil.
Klidné místo mi další ráno překazil jeden rybář, který hned za mým Tempestem začal z velké stráně snášet kaprařskou výbavu. Když mi řekl, že si sedne na místo vedle mě, tak jsem trochu znejistěl. Když mi však řekl celý zpocený při poslední várce věcí, že přijedou ještě jeho tři další kamarádi a budou všichni na stejném místě, tak jsem zalezl do bivaku a rozzuřeně si říkal, že při státním svátku už v životě nejedu na ryby. Ještě ten den jsem to opět sbalil a odpádloval na jiné místo, kde jsem už odevzdaně dochytal výpravu.
Mohu říct, že i tak jsem udělal poměrně dost záběrů. Bohužel jsem však nepřekonal hranici 12kg a to jsem na tuto výpravu jel s jiným očekáváním. Většinu kaprů jsem pochytal na boilies Criticals Gigantika a hodně záběrů jsem měl i s plovoucím boilies od firmy Solar nastražené na Ronnie rig, kdy jsem montáž pokládal přímo na skály. Možná trochu zahrálo roli i počasí, kdy jsem zažil jak tropické teploty, déšť, vítr ale i noční mráz -3°C.
Na Orlík jsem nezanevřel a vyrazil o pár týdnů později znova. To už se dařilo lépe, ale o tom až v další zprávě.
Za Nikl tým - Radek "Buchťák" Buchta