Čeká mě dlouhodobě plánovaná výprava, na kterou se s jejím blížícím se termínem, těším víc a víc! Popravdě nevím, co od ní očekávat. Na revíru, na který jedu, se dají nachytat sice pěkné ryby, ale zároveň nejsou překvapením ani menší ryby. Nicméně ostudou není ani totální vyhoření…
Čím více se výprava blížila, tím více jsem se výprasku od kaprů bál. Přeci jen vybouchnout na pár hodinové vycházce není ostudou, ale pokud by tomu tak mělo být během několika denní výpravy, určitě bych se s tím nikomu a nikde nechlubil. Aby tomu tak nebylo, vsadil jsem na jistotu a vzal si s sebou k vodě osvědčenou jistotu. Hned po příjezdu k vodě začínám kobrovat na lovné místo 5kg boilie řady Massive Feed – Fish Meal, v příchuti Chilli Spice.
Tohle boilie mám velmi rád, pokud jde o krmení. Nikdy mě nezklamalo a popravdě v poměru cena/výkon jde o opravdovou pecku! Teď už jen stačilo zvolit správnou příchuť a nástrahu samotnou. O tom, že to bude Devill Krill, nemusí být snad řeč. Tentokrát jsem sáhnul po boilie v dipu. Je velmi atraktivní a dokáže nachytat kapry i ve velmi těžkých podmínkách. Navíc je v dóze ve dvou velikostech, a to 18 a 20mm, což mi vždy umožňuje přizpůsobit se daným podmínkám v rámci délky vlasu pod háčkem, eventuálně přidáním plovoucího boilie.
|
|
|
Zakrmeno tedy bylo, nastraženo jest. Teď už jen stačí nahodit na stejné místo, kde je zakrmeno a stačí už jen čekat na záběr. K tomu, abych dohodil montáž na potřebné místo, potřebuji olovo dostatečné gramáže, které si beru z univerzálního obalu Trakker – NGX Bitz pouch small. Připínám ho na závěsku a nahazuji.
První a zároveň jediný záděr dne přichází k večeru. Jde o lysce, který mi udělal radost už jenom tím, že nebudu ,,bezrybka´´.
Po záběru dokrmuji další várkou boilie a čekám, co se bude dít dále. Bohužel ten den záběr už nepřišel. Nevadí. Zítra je taky den, říkám si… Ráno vstávám s východem slunce a okamžitě dokrmuji, neboť cítím, že je ta správná chvíle na záběr. Ten se mi samozřejmě dostává ve chvíli, kdy mám v pravé ruce kobru a v levé plnou hrst boilie. Vše zahazuji a jdu se prát s bojovným šupíkem, který mi v souboji nedal jediný centimetr zadarmo. Ač se zdálo, že půjde o velikou rybu, šlo ,,jen´´ o středně bojovného kapra s velikou ocasní ploutví. Ale i tak radost z dalšího záběru.
Po záběru tradičně dokrmuji, abych zvýšil šanci na záběr. Celý den se ale očekávaně nic neděje. Změnilo se počasí. Je pod mrakem a dusno. Pomůže to? Změna tlaku by mohla přimět ryby najet ke dnu. Neváhám a opět dokrmuji několik hrstí boilie. Je tu podvečer a přichází opatrný padák. Domotávám a přisekávám. Něco tam je. Jde o bojovnou rybu, ale zase ne úplně o velkou. Mohl by to být lysec… A také byl. Nevím proč, ale lysci zde více bojují, a tak je již krátce po záběru zřejmé, s kým/čím má člověk tu čest. Další záběr tedy úspěšně proměněný. Nejde o žádnou četnost záběrů. Ale jak se zdá, záběr se dá v pravidelnou dobu udělat. Všímavost u vody je pro mě vším a mnohokrát se mi vyplatila!
Takže klasika. Po záběru dokrmuji a dalšího záběru se již nedočkávám. Ráno opět vstávám o něco dříve, abych dokrmil. Je jasná a slunečná obloha bez větru. Kapři se šplouchají nad krmným místem, ale záběr přichází až cca hodinu po krmné kampani. Ale přichází a to je důležité. Každá ryba se počítá. Jde sice o posledního kapra výpravy, ale důležité je, že přišel.
Když zpětně celou výpravu sumarizuji, mám na ni (stejně jako k jiným výpravám či pár hodinovým vycházkám) jistý názor. Šlo sice jen o jeden záběr ráno, a o jeden záběr večer, ale záběr byl pravidelný, protože vždy přišel. A to bylo důležité. Po konzultaci s okolními kapraři při ukončení výpravy jsem mohl vyhořet úplně stejně, jako oni. To se ale nestalo. Sice nešlo na tu dobu o žádné trofejní úlovky, ale něco se podařilo ulovit. Výpravu jsem si užil a o to přeci šlo.
Nehoňme se za trofejními úlovky. Užívejme si kaprařinu a užívejme si každého záběru, i když je od menšího kapra.
Za Nikl tým - Matěj Šole