Je po práci a já jsem na cestě na jednu z českých svazových pískoven! Cesta utíká velmi pomalu, všude samá objížďka a já začínám být nervozní. Nemám moc rád tyhle chvíle, kdy jedu v autě a nevím, jestli na mém vybraném místě někdo bude sedět. Proto mám vždy vybrané tři až čtyři varianty míst, na které si chci sednout. V mnoha případech to většinou vyjde a jedno je vždy volné.
Tentokrát to bylo až třetí místo, ale po dlouhém dni v práci a prodloužené cestě jsem rád, že jsem na místě. Byl úplněk a pískovna byla naprosto obklopena lidmi. Věděl jsem, že mě zde nebude čekat nic jednoduchého a proto jsem si dal za cíl sáhnout si alespoň na jednu rybu. Pro lov jsem zvolil atraktivní nástrahu a to jednu kouli Devill Krillu, zalitou v esenci totožné příchutě.
Pruty letí do vody a já si užívám tu nádhernou chvíli a jsem plný očekávání na první záběr. Za svitu měsíce podebírám první rybu výpravy a to pěkně dlouhého, vysportovaného, šupináče. Je to velmi těžké, ale pruty musí z vody a já se jdu na chvilku prospat na svoje lehátko, pěkně pod širé nebe. Nemohl jsem vůbec spát. Měsíc svítil tak silně, že jsem nemohl vůbec usnout. Tentokrát se budím ještě před budíkem a dělám si kávu. Popíjím a čekám na povolenou dobu lovu. No konečně nastal ten čas! Vracím se na lehátko, které mám hned vedle svých vidliček. Je to nádhera, být probuzen jízdou, která nemá konce. Ráno jsem zdolal jednoho lysce s rozsetými, velkými, šupinami. Nebyl to žádný obr, ale přesto to byla krásná ryby. Lysce pouštím a prut nahazuji zpět, ale čas mě tlačí a já musím začít balit. Skládám lehátko a mám padák. Po zvednutí prutu vím, že to je něco hodné malého, odhadoval jsem cejna. O to více jsem byl překvapen, když se rozrazila voda a já viděl jak se vynořila krásná ryba, kterou jsem chytal jako malý kluk na naší obecní nádrži. Byl to lín a byl krásných rozměrů. Byla to taková zlatá tečka za touto výpravou.
Mějte se fajn!
Za Nikl tým - Martin Novák