Tentokrát bych vám chtěl popsat, co se mi povedlo letos na jaře. Bohužel přes lehké zdravotní problémy jsem se k vodě dostal až v polovině května, kdy počasí bylo jak na houpačce. Občas déšť občas slunečno, avšak na můj víkend předpověď hlásila převážně deštivé počasí a taky tomu tak bylo. Moje výprava směřovala na milovanou řeku Labe, kam jsem začal jezdit téměř před deseti lety a rád se na ni vracím.
|
|
|
|
|
|
Hned po příjezdu v pátek večer k vodě jsem zjistil, že většina fleků je obsazená, tak jsem zvolil místo na protějším břehu, kde tolik rybářů nebylo. Vyžadovalo to však převézt rybářské vybavení na člunu a tím začal první problém. Jelikož je Labe po březích vyštětěno kameny, při nakládání výbavy na člun jsem si prorazil podlahu a všiml si toho až při přeplouvání, když mi začala téct voda do pantofle. Což nebyl by to takový problém, kdybych neměl tašku s oblečením a elektronikou na dně člunu. Opřel jsem se tedy pořádně do vesel a brzy už vyhazoval věci na druhém břehu, ale oblečení bylo mokré a foťák bohužel vlhký.
Špatný start nevěštil moc dobrou výpravu, nicméně druhý den ráno hodinu po náhozu toto tušení vyvrátil první záběr, bohužel ryba ztracená ve stulíkách. Tímto záběrem však začala neskutečná série, kdy jsem jen zdolával, fotil, nahazoval, navazoval a pořád dokola. Kdo to někdy zažije, mi dá za pravdu, že být sám na rybách, při doslova rybím obžerství, je velice fyzicky náročné. Při tomto kolotoči se mi přihodily další tři průsery. Při rozebírání podběráku jsem si celkem pěkně roztrhl síť, dále mi došly veškeré háčky Centurion, které jsem si po zimě zapomněl doplnit a v kamenech jsem jich pár spotřeboval. Poslední velice prekérní věc byla, že mi navlhlý foťák nechtěl moc spolupracovat na samospoušť. Se všemi problémy jsem se nějak vypořádal, člověk si prostě musí umět poradit za každé situace.
|
|
|
|
|
|
Druhý večer mě od hokejového mistrovství probral nesmělý záběr a po zvednutí prutu jsem cítil opravdu velký tah směrem po proudu. I přes díru v podlaze člunu jsem neváhal, skočil do něj a začal půlhodinový souboj. Byl to celkem adrenalin tam jezdit dlouhou dobu s rybou po vodě a jen koukat jak vám teče do člunu. Bohužel velké zklamání bylo, že se nejednalo o předvídaného kapra 20+, ale sumce okolo metru a půl.
Za víkend, kdy jsem dodržoval denní dobu lovu, se mi podařilo udělat okolo 20ti záběrů, z toho tři sumce (dva malé) a nějakých 12 kaprů, z nichž téměř všechny byli nad deset kilo, nějaké záběry jsem neproměnil. Všechno jsem nachytal na jednu kuličku Extáze, zakápnuté v EO black pepper. To je zkrátka na Labi zaručená nástraha už několik let. Krmil jsem boiliem massive feed chilli spice, pěkně zalitým tekutými játry s vodou. Často spoléhám na osvědčené věci z předchozích let a tentokrát se vyplatilo.
|
|
|
Za Nikl tým - Radek "Buchťák" Buchta