Na přelomu dubna s květnem, jsme se s Jančou a naším kamarádem Honzou vydali na týdenní výpravu na nám dobře známé jezero. Podle předpovědi počasí nás nic hezkého nečekalo. Prudké ochlazení a počasí jak na houpačce. Přeháňky se měly střídat s bouřkami a pouze ojediněle se na nás mělo přijít podívat sluníčko. Bylo jen otázkou, jak na takové změny během dne, budou reagovat kapři.
|
|
|
|
|
|
Naštěstí jim to vůbec nevadilo. Podařilo se nám ulovit několik opravdu krásných kaprů a spoustu menších. Avšak jeden okamžik, který se zde udál, se nám vryl do srdcí a už nikdy nezmizí. Krátce asi 2 hodiny po dešti, kdy na nás vykouklo sluníčko, dostávám záběr na jeden prut a s kolegou se vydáváme za zdoláváním. Janča zůstává na břehu a šteluje si foťák, aby nás mohla fotit. Nevím přesně, ale tak do 5 – 10 minut, se rozjíždí můj druhý prut. Janča nechává focení a běží zdolávat další prut. Jen co to vidím, s kaprem si přestávám hrát a na první dobrou ho podebíráme. Uháníme na břeh, abych se postaral o prut druhý. Ale jak jsem později zjistil, můj stres byl zbytečný. Jakmile přibíhám k Janě, už má kapra v podběráku a směje se na něj. Vůbec jsem nevěnoval pozornost, co zdolala, protože jsem věděl, že jsem právě zdolal úlovek, pro který jsem zde přijel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Beru prsačky a jdu se o vše postarat. Sakuju do vážicí tašky jednoho a jdu pro druhého. Dávám na váhu prvního a bum 24,8 Kg. Paráda! A co se tedy povedlo Janči? Vážím druhého a bum 21,8 Kg! Asi mi to ještě nedochází, ale v jeden okamžik jsme se sešli na břehu s dvěma kapry přes 20 Kg. Přál a vizualizoval jsem si krásné úlovky, ale tohle by mě ani nenapadlo, ani to nebylo mým snem chytit „double 20+“. Ale stalo se. Velké překvapení, radost, adrenalin. Tento okamžik je prostě top! Musím říci, že tyto zážitky bych přál každému slušnému rybáři. Také musím podotknout, že velkou zásluhu na tom měla Janča. Kdyby se tak hezky o prut nepostarala, tohle by se nestalo. A jednoduché to neměla. Na tentýž prut jsem v ten samý den - v noci dostal další záběr a kapra vzápětí ztratil ve stromech.
|
|
|
Teď už máme jen krásné vzpomínky a moc se těšíme na další dobrodružství u vody.
Jan Jurek