Než přijedou závodníci na World Carp Masters a obsadí skoro celou Orlickou přehradu, jedu si s přítelkyní ještě na týden zachytat a doufám, že se nám podaří něco pěkného. Vysoké letní teploty se na rybách asi opravdu podepsali, vypadalo to totiž, že po parném létě, kdy se zřejmě ryby moc nekrmily, měly opravdu velký hlad.
|
|
|
Takové kapří žně jako tentokrát zažívám tak jednou do roka. Možná tomu pomohlo i to, že než jsme přijeli, čtyři dny v kuse vydatně pršelo a tak se vzduch i voda mírně ochladili. Nyní je v přehradě o pět metrů méně vody na sloupec než je obvyklé a to mě donutilo jet na jiné místo než jsem měl původně v plánu. Protože bylo téměř všude obsazeno, musel jsem zakotvit na místě, kde jsem nikdy předtím nerybařil. Nebyl jsem z toho nejdřív nadšený a myslel jsem, že to bude propadák, ale opak byl pravdou. Už prvních pár hodin po příjezdu jsme vytáhli kapra. Trošku mě to překvapilo, protože jsem zvyklý, že na Orlíku berou většinou až druhý nebo třetí den. A další jízdy na sebe nenechaly taky dlouho čekat. První dva dny jsme se skoro nezastavili a zatímco já jsem ze člunu zdolával jednoho kapra, na břehu už drnčel další prut a přítelkyně ho sekala a takhle pořád dokola. Skoro jsem nestíhal zavážet. Až jsem si už začal přát aby chvíli nebrali a mohl jsem si dát v klidu alespoň pivo.
Jako obvykle jsem vsázel hlavně na Giganticu, která tady na Orlíku funguje vždy na jedničku a opět to byla dobrá volba. Na druhý prut jsem tentokrát zvolil Devill Krill a rybám očividně také chutnal. Montáž byla jednoduchá, skládala se z patnáctilibrové šňůrky Strip-X, nového háčku Predator velikosti 4, Mouthsnagger Shorty a bročku. Broček dávám tři až čtyři centimetry od háčku. Hned první noc přišel na Giganticu opatrný záběr. Po čtyřiceti minutovém boji na člunu, kdy jsem do poslední chvíle věřil tomu, že to bude obrovský kapr na mě z vody vykoukla obrovská hlava třicetikilového sumce. Ryba to byla krásná, ale pro mě v tu chvíli zklamání. Druhý den se na vodě opakovala podobná situace a já jsem doufal, že to není zase sumec. Když se po dlouhém boji u hladiny objevilo mohutné tělo lysce, věděl jsem, že na tenhle pohled nikdy nezapomenu. Ručička váhy se nakonec zastavila těsně pod hranicí dvaceti kilogramů. Každý den se v podběráku objevil nějaký z opravdových klenotů Orlíku, například i řádkáč a plnošupinatý lysec. Během šesti dnů se nám podařilo ulovit více než třicet kaprů z nichž skoro polovina vážila nad deset kilogramů. Byla to jedna z nejkrásnějších výprav, kterou jsem na Orlíku zažil! Přeji všem krásný podzim a alespoň jednu takovou výpravu.
Za Nikl Team - Vlasta Jakoubek