Byl konec května a já se nebyl ještě podívat na Vltavské kaskádě. Už mi to chybělo. Volno jsem měl sice jen od pátku do neděle, ale přesto mi to nedalo a vyrazil jsem 130 km od domova na tu neskutečnou vodu, na které nikdy nevím, co mě čeká. Po příjezdu na vytipované místo jsem myslel, že to otočím a pojedu snad domů. U sjezdu k vodě, kam rád jezdím, nebylo ani kde zaparkovat. No nic, otočil jsem to! Nejel jsem teda domů, ale asi o 25 km jinam. Přijedu k vodě a skoro to samé. Co teď? Prostě to zkusím a něco najdu. Nafoukl jsem člun, naložil věci, nasadil spalovací motor a jel. Naštěstí jsem místo našel. Lidí všude spousta, krmení určitě taky. Od známých mám zprávy, že ryby nejdou, obzvlášť v tomhle vedru. Proto jsem se rozhodl, že nebudu krmit. Oba pruty jsem vyvezl s hrstkou krmení a hotovo. Pátek nic nepřišlo, v sobotu také ne. V neděli jsem nelenil a ve čtyři ráno zavážel stejně jako předchozí dny. Kolem deváté ranní se mi rozjel prut s 21mm kuličkou Krilla s 18mm kuličkou critical Krilla. Ze začátku mi přišlo, že je to menší ryba, tak jsem nešel ani na člun. Až u břehu jsem si užil ten správný souboj s prvním vltavským bojovníkem.
Udělal jsem pouze jeden záběr, ale jsem za něj vděčný a spokojený. Stálo to za to.
Za Nikl team - Zdeněk Maci