Přesně po měsíci se David s Karlem vrátili na Lac du Der s doplněným krmením, palivem a ostatními potřebnými věcmi pro týden na vodě. Vývoj počasí sliboval, že by mohli zastihnout kapry při tření.
Realita byla přesně taková, jakou si přáli. V keřích a trávě, které bývají obvykle na suchu se nyní v cca metrové hloubce proháněli nádherní lysci a šupináči. Svatební rej byl v plném proudu, v rákosí a ve stromech absolutní orgie, voda stříkala do výšky. Co víc si přát?
Následující den začali plavčíci lovit a ze tří záběrů se Davidovi podařilo jeden proměnit v krásného 16,2 kg šupináče. Odpolední bouřka ale bohužel nepřinesla jen příjemné zchlazení po dlouho trvajících vedrech, která ve Francii panovala. Změna byla hodně výrazná, přinesla prudké ochlazení, ale také silný severní vítr, který foukal po celý následující týden. Od nedělní bouřky nebylo po rybách ani stopy. Od kaprů zkalené příbřežní partie se vyčistily do průhlednosti 5m na dno a ani aktivní vyhledávání ryb, zda se nepřesunuly do jiných částí jezera nebylo nic platné.
Do konce výpravy se ještě podařilo Karlovi chytit z noční vyvážky 2 šupináče 10 a 13,5kg. I když jsme neměli mnoho úlovků, podařilo se nám získat další cenné informace, které se snad podaří zúročit někdy příště… Ryby, které jsme viděli při tření za to jistě stojí.