Letošní rok byl pro mě velmi smolný a i přes veškeré snažení a „prodání“ zkušeností jsem se ke kaprům dostával velmi těžko. Moje oblíbená řeka, která se nachází nedaleko mého bydliště je otrávená a na úseku, kde by se dalo chytat, to přetékalo rybáři. Během roku jsem zavítal i za kamarády na Jižní Moravu, konkrétně na Mušovská jezera.
Tady se mi z odhozu povedlo ulovit pár slušných ryb během několika víkendů. Nejvíce jsem ale vsázel na podzim. Tohle období mám nejraději z celého roku. Kapři, i ti kapitální se krmí na zimu a je největší šance na ulovení pěkných ryb, což se mi až na pár výjimek každoročně potvrzuje. Do letošního léta jsem chytal na krmení různých značek a než jsem odletěl na celý srpen a de facto i září mimo ČR, rozhodl jsem se pro návrat k tomu, co mi udělalo začátky kaprařiny těmi nejkrásnějšími, ke krmení NIKL. Díky svátku, který připadal na čtvrtek a následného pátečního volna v práci, jsme s Tomášem ihned po mém návratu zpět do ČR naplánovali výpravu směr Jižní Morava na menší, opravdu krásnou vodu. Jelikož jsem na téhle vodě v předchozích letech chytal, znal jsem ji a věděl, že tohle bude ta nejlepší volba na necelé tři dny, které jsme se zde rozhodli strávit. Protože jsme do odjezdu měli necelých čtrnáct dní, měli jsme čas si vše dopředu nachystat. Povařil jsem kukuřici, Tomáš zařídil moji oblíbenou řepku a krmné pelety. Uteklo to jako voda a s plně naloženým autem vyrážíme ve středu po práci na Jih. Vždy když jedu na více dní k vodě tak první co udělám je, že postavím bivak, trochu porovnám věci a pak se věnuji zmapování místa (což zde nebylo nutné), dále pak nakrmení a následné nahození. Tentokrát tomu díky Tomovi bylo jinak a jako první jsme si nahodili. Vybral jsem si své oblíbené místo a to 3-4 metry od břehu pod velký keř. Navíc tahle strana je zarostlá natolik, že se nějakých 50 metrů vedle mě nedá chytat. Ryby zde mají klid a vždy bylo tohle místo velmi úspěšné.
|
|
|
Jako nástraha padla vyvážená Gigantica průměr 21mm, které jsem z předešlých výprav věřil nejvíc. Druhou montáž jsem nahodil opět nedaleko břehu přímo před sebe na bahnité dno. Zde jsem kaprům naservíroval nadipované 3XL, průměru 24mm. Každé místo jsem následně proházel několika lopatkami kukuřice a drobných pstružích peletek, které s oblibou používám jako velmi úspěšnou návnadu. Vrátili jsme se k autu. Tom vytahoval věci z auta a já už pomalu stavěl bivak. Uběhlo cca 40 minut a neskutečnou jízdou se mi rozjel levý prut pod keřem. Zásekem a následným zdoláváním jsem věděl, že mám díky Gigantice štěstí, protože tahle ryba nebude malá. Po chvíli navádím Tomovi do podběráku krásně stavěného šupíka, který se, jak se později ukázalo, pyšnil váhou 17kg a délkou 93cm. Tato ryba se stala zároveň mým novým osobním rekordem. Pod keřem se mi ten samý den do večera povedla ulovit ještě jedna 10kg ryba. V podvečer mi pak přišly dvě menší ryby na 3XL. Na první den jsem byl nadmíru spokojen, tohle jsem po předchozích nezdarech ani nečekal. Tomovi v pozdním večeru příposlech hlásí dvě pípnutí krátce za sebou a oba jsme mysleli, že je to Cejn.
Když přišel k prutům a zasekl, začal boj. „Cejn to teda rozhodně není“ prohlásil. Síly si poměřil se zdravým šupíkem, který byl v opravdu úžasné kondici s váhou 13,7kg. Následující dny jsme zdolali vždy jednu menší rybu denně. Tom měl opět štěstí na pozdní večer. V sobotu dopoledne jsme měli naplánovaný odjezd. Ráno jsme nahodili, já nakrmil zbytkem směsi kukuřice a řepky. Kaprům jsem naservíroval na obě montáže vyváženou Giganticu 21mm a ta mi do odjezdu přinesla dvě menší ryby. Závěrem děkuji sv. Petrovi za nový osobáček.
Všem slušným rybářům přeji mnoho úspěchů nejen u vody.
Kuba Ullmann