První lysci z trav! - 15. 7. 2017

O čtrnáct dní později (10. - 14. května), po první výpravě na tuto vodu, sedím opět v autě a prozpěvuji si písničky, které na mě chrlí rádio z palubovky mého automobilu. Mám před sebou dalších 5 dní na této vodě. Ani jsem se nenadál a už celý zplavený tlačím svojí kárku na místo. Tentokrát si vybírám úplně jiné místo, než to, na kterém jsem chytal předešlou výpravu. Tento flek je obklopen spousty stromů a různými keři a převislými vrbami a starými duby. No prostě ráj pro rybáře milující přírodu. Usínání a probouzení se za zpěvu ptactva jsou toho důkazem. Při pohledu na staré duby se člověk musí přece jen zamyslet, co všechno tento strom musel za svůj život zažít, a to nemluvím o pohledu na tento strom v noci za svitu měsíce. Jako by ožil a chtěl vyprávět svoje historky, které se pod ním stali. Pod tímto krásným dubem jsem se usídlil a stal se mým ochráncem před deštěm. Byla středa večer a já jsem opět dělal ten stereotyp, který tak miluji. Dotlačení plně naložené kárky na místo, vybalení všech nezbytných věcí pro přežití v přírodě a hlavně nahození prutů do vody. Stavím bivak a připravuji krmení. Vše stíhám ještě za posledních denních paprsků. Mám připraveno! Flek rozkrmený pěti kili partiklu a 2kg boilies Gigantika. Záměrně volím plošný zákrm a to zhruba čtverec 5 x 5 metrů. Jeden prut letí přímo do tohoto čtverce a na něm jedna koule boilies critikals Scopex- Sguid. Na druhý prut nabijím 24mm Giganticu a tento prut záměrně nahazuji cca 15 metrů od krmáku. Usedám a vařím si kávu. Mám celou výpravu před sebou a myšlenky, kdy přijde první záběr, ve mně jen plynou. Bohužel jsem ještě nevěděl, že na první záběr musím čekat až na třetí noc mojí výpravy. Opět mě tato svazovka ukazuje, že se jedná o velice těžkou vodu a je ke mně zatím dost zkoupá. Třetí den se mi konečně začínají ryby ukazovat nad krmným místem. Je třetí noc této výpravy a hodinky ukazují něco málo do jedenácté večerní, když se mi rozjíždí prut s Gigantikou. Ano!  

Konečně ten známý zvuk a světlo prořezávající tmu v mých očích. Je tu první záběr výpravy. Prut leží kousek od krmáku a kapr si bere 24mm Gigantiku. Kapra úspěšně navádím do podběráku a zjišťuji, že jde o krásného zdravého místního dorostence. Jde o lysce. Je to zároveň i můj první lysec na této vodě. Je sice krátký, ale o to krásnější sluníčko. O půlnoci smotávám pruty a jdu si na čtyři hoďky zdřímnout. Při usínání slyším výskoky kaprů a jsem si jistý, že mi kapři najeli na krmné místo. Jen se modlím, aby tam na mě počkali do rána. Ráno, hned ve čtyři hodiny, nahazuji pruty do zakrmeného místa a přikrmuji jedním kilogramem Gigantiky. Jdu si ještě na chvíli lehnout, protože je ještě tma a není nic vidět. Samozřejmě, že usínám, probouzí mě až kolem 8 hodiny ranní druhá jízda výpravy. Je to opět lysec. Tentokrát critikalska byla dokonale vyvážená a stala se tomuto kaprovy osudnou . Pak ještě během dne dostávám tři záběry. Jedná se všechno o lysce s krásným vypaseným břichem. Z jednoho lysce už teče mlíčí, kaprům pomaličku začnou milostné hrátky, takže je třeba prosedět všechen svůj volný čas u vody. Tímto by jsem se chtěl omluvit i mojí drahé polovičce, že toto období trávím všechen svůj volný čas na březích našich svazových vod. Ale tímto jsem trochu odbočil. Takže zpět! Nejtěžší kapr výpravy měl něco málo přes 10kg. Gigantika se stala osudnou všem kaprům, až na jednoho. Ten se nechal zlákat, jak už jsem psal, na Criticals Scopex- Sguid. Tato výprava se rozjížděla jako plně naložený vlak, ale posledními dny výpravy jsem si zpravil chuť.

Jsem rád, že jsem mohl opět sedět u vody, a zažít ty nádherné souboje o každý centimetr vlasce. Užívejte si každou výpravu, na kterou vyrážíte! Jelikož nikdy nevíte, kdy přijde ten magický okamžik, který Vám rozklepe kolena a možná i spustí slzu po Vaší tváři. Opravdoví kaprař se nemá za co stydět a ryba je ,,jen“ konec toho Vašeho příběhu!

Martin ,,Novis“ Novák