Po nevydařené třídenní výpravě v březnu jsem mnoho času na rybaření neměl, ale byl jsem rozhodnutý vyrazit k vodě ještě před třením v druhé půli května. Vzhledem k tomu, že víkendový termín nikomu neseděl, rozhodl jsme se vyrazit sám.
Cesta ubíhala celkem rychle a tak jsem stihl ještě v noci obejít beznadějně obsazenou štěrkovnu. Bylo přede mnou rozhodnutí pokračovat na další vytipovaný revír, vzdálený jen několik desítek kilometrů. Řekl jsem si ráno moudřejší večera. Hned po rozbřesku jsem se dal na prvním místě do řeči s kluky z Rakouska, od kterých jsem se dověděl, že zrovna končí neohlášené závody. A skutečně většina lovících během několika hodin zmizela, kromě tradičně obsazených top míst. Pro lov jsem zvolil flek na opačné straně revíru, kde bylo liduprázdno a spousta místa pro lov. Po márkrování jsem si nakonec pro lov vybral patu svahu s výrazným korytem starého potoka s hloubkou 6 metrů. Na samé hranici dohozu bylo možné dosáhnout mělčiny s hloubkou 2,5m, která se mi zdála zajímavá pro denní lov.
Dal jsem se do přípravy lovného místa za pomocí spombu. Do vody putovalo několik kilogramů směsi boilies a pelet Gigantica, doplněných drobným partiklem, řádně prolitých boosterem. Pod háček jsem volil jedinou kriticky vyváženou kuličku v průměru 18mm, doplněnou obalovacím těstem.
Na návazce jsme použil šňůrku C´R´U Strip-X25lb, zakončené nekompromisními háčky ContinentalSnag Hook ATS,velikosti 6. Návazce jsme doplnili o transparentní Mouthsnagery v kratší verzi shorty, které se výborně hodí při použití drobných háčků ve velikosti 6. Vlasce jsem stáhl ke dnu za pomoci backleadů.
Montáže jsem použil průběžné, protože jsem se domníval, že kapři pod tlakem budou brát opatrně a taky jsem si vyčítal, že jsem na poslední výpravě tuto taktiku nevyzkoušel. Udice byly na místě a já si konečně mohl vychutnat nezaměnitelnou pohodu na rybách, ze které mě vytrhla až vyšší aktivita ryb v lovném místě během předvečerních hodin. Na nic jsem nečekal, do ruky vzal prut a za pomocí spombu začal dokrmovat. Nahodit jsem stihl asi jen třikrát, než se dostavil záběr od dlouhého nízkého šupináče, který mě potěšil svými divokými výpady směrem na otevřenou vodu. Pro mě to byl první kapr z této vody, se kterou jsem zapózoval před objektivem.
Noc proběhla vcelku klidně a kromě dvou asi osmi kilových lysců se nic zvláštního nedělo a tato situace přetrvala v podstatě celý den až do předvečerních hodin, přestože jsem se snažil zaujmout ryby na mělčině za pomocí reflexních pop-up. Záběr mi sice přišel, bohužel jsem o rybu přišel těsně před podběrákem. Škoda, proporce kapra byly z říše snů. V ten moment jsem byl psychicky na dně, protože mi ryby obyčejně nepadají, ale zbývaly mi ještě dvě noci lovu, takže jsem měl proč věřit.
Jak se den chýlil k večeru, aktivita ryb opět stoupla. Já však změnil taktiku a stáhl se z krmného místa asi o 15metrů. Krmné místo jsem však neustále udržoval a denně zkrmil asi 15 kilogramů návnady. V tom mi hodně pomáhal adaptér Spod Bucket. Během odpoledne bylo vidět hodně pohybu na krmném místě, který najednou ustal. Opět jsem tedy vzal Spodový prut a začal dokrmovat. Toto úsilí bylo odměněno opatrným záběrem, stejně jako den předtím. Kapři až hystericky reagovali na táhlou mělčinu kolem břehu, proto jsem se rozhodl neopakovat chybu a pro kapra jsem si došel pěkně po prsa do vody. Do podběráku ještě za denního světla jsem tentokrát přivedl krásného čistého lysce s vahou 24,2kg a nový osobák byl na světě. Navíc na Giganticu, kterou jsem měl prvně u vody. Několik rychlých fotek, kapra opatrně vrátit a na oslavu jsem otevře láhev archivní irské whisky, kterou jsem vzal pro všechny případy s sebou. Bylo jen škoda, že jsem byl na břehu sám a zážitek nebylo s kým sdílet.
Netrvalo dlouho a padla tma. Udice už opět ležely na místě, bylo dokrmeno a já jsem mohl pomalu bilancovat uplynulý den. To ovšem nebylo vše. Z pohody mě vytrhlo popadnutí swingeru. Ryba opět vypadala velmi dobře, logicky jsem neriskoval a za noční koupel jsem byl odměněn podruhé, tentokrát mohutným lyscem o váze 25,2kg. Radost to byla nesmírná. Už jednou jsem na rybách zažil, že parťákovi přišly dvě takové ryby v jednom dni a moc jsem mu to tehdy přál, přestože já jsem byl víc jak týden bez záběru. Tentokrát se štěstí tedy usmálo na mne a radost to byla obrovská. Z kapra pelety a boilies doslova tekly, bylo vidět, že se toulal kolem už nějakou dobu. Srdnatý boj a záblesky foťáku bohužel přilákaly rybáře ze sousedních pozic, kterým se příliš nedařilo a vše nakonec zpečetil ještě další pěkný lysec s vahou 17,6kg. Přestože jsem o velikosti ulovených ryb mlžil, kolem mne se strhlo doslova běsnění a přes pokročilou noční hodinu se zvedla vlna stěhování národů. Z pravé strany i levé strany jsem měl náhle sousedy z Rakouska a Dánska, kteří se nerozpakovaly a pruty nasázeli těsně k těm mým a dokonce i přes ně. Takový byl jejich hlad po rybě. Dosažený úspěch se tedy stal mou zhoubou a pokazil mi závěr výpravy. Do rána mi během stahování nově nabytý sousedíček ještě uřízl obě udice a to mi stačilo. Ráno jsem poděkoval vodě za nezapomenutelné chvíle a opustil lovné místo, na které se stála fronta, ve které nebylo nouze o ostrá slova. Jak to celé dopadlo už asi nikdy nebudu chtít vědět, ale na příště budu opět vybírat lovná místa co možná nejdál od všech. Jsou zkrátka chvíle, kdy se to vyplatí.
Za Nikl Team - David Zapletal