Uběhlo pár dní od mé poslední pár hodinové návštěvy u řeky, která byla více než zdařilá. Jak již jsem avizoval v předešlé zprávě, je tu podzim i když poslední záříjové dny tomu tak nenasvědčují.
Jako každou sezónu, tak i tu letošní se snažím u mé oblíbené řeky trávit co nejvíce času a tak příprava na moji týdenní výpravu musela být více než precizní. Mým plánem bylo krmit jednou denně 15 kg partiklu ve smyslu řepky, vařené kukuřice a tygřího ořechu společně s halibut peletami. Plán se stal v druhé polovině září skutečností a já vyrazil na své místo. Bohužel z časových důvodů jsem si místo nemohl předkrmit, ačkoli jsem to měl v plánu. Sebou jsem si vzal 10 kg Extasy v průměrech 18 a 21 mm. Ke krmení bych ještě uvedl, že jsem krmil každý den zároveň s rozedněním a poté se setměním a samozřejmě pár kulí jsem dokobroval i po záběru. Co se týče klimatických podmínek, tak jsem měl trochu obavu z toho, aby voda nebyla zkalená, jelikož pár dní před výpravou pršelo na celém území ČR a to necelé tři dny. I přesto však voda byla po mém příjezdu byla nezkalená a hladina řeky nejevila známky žádných prudkých deštů, které mají často za následek to, že nám po hladině plují různé předměty, části stromů apod.. Průtok řeky byl stálý, pohybující se na hranici 100m3/s. Teplota vzduchu se pohybovala celý týden v rozmezí 20-23°C a teplota vody činila 18,5 °C, což je na konec září dosti neobvyklé.
Po vyložení všech věcí z člunu a zabydlení se, jsem okamžitě vyrazil na vodu, kde jsem si nainstaloval co nejméně nápadnou bójku vlastní výroby a ihned místo v korytě řeky rozkrmil výše uvedeným partiklem a boilí. Na jeden prut jsem nastražil jednu 21 mm kuličku Extasy na dno a na druhý prut "panáčka" ve smyslu 18 mm extasy s pop-up růžové barvy vel. 18 mm extasy. K oběma jsem přidával pva punčochu a takto jsem využíval oba pruty po celý týden lovu. První den bývá zpravidla " hluchý " a teď to nebylo výjimkou. Druhý den jsem měl v ranních hodinách zběsilou jízdu na panáčka, avšak jak rychle to začalo, tak rychle to skončilo. Po dvou výpadech jsem si podebral 6-7 kg šupíka. Rychlá pusa pro štěstí a montáž letěla ihned zpátky do vodní říše labských velikánů. Druhý den jsem měl ještě v dopoledních hodinách záběr, kdy se mi po pár pípancích pomalu rozjela kombinace panáka, kdy bylo před samotným zásekem evidentní, že ryba pomalu, ale jistě jede proti proudu, avšak malý okamžik po záseku mi ryba bohužel zajela do vázky a já musel na člun. Bohužel se mi nepodařilo rybu z vázky úspěšně vyprostit a tak jsem na břeh odjížděl s prázdnou. O to horší bylo mé zklamání, jelikož bylo patrné, že se nejedná o nějakého dorostence, ale o zkušenou větší rybu.
Třetí a čtvrtý den bylo ticho po pěšině. Žádné známky aktivit, ať už bílé ryby či kaprů. Pátý den se na mě usmála štěstěna a opět v dopoledních hodinách se mi rozpohybovala montáž, tentokrát zachutnala samotná 21 mm kulička. Po chvilce boje bylo evidentní, že ryba bude ve váhové kategorii 15+ , což se následně při vážení taky potvrdilo. Krásná šupinatá koule, řekl jsem si. Do konce výpravy jsem narazil už jen na jednoho labáka a to šestý den, kdy se jednalo též o šupiho o váze 11 kg. Při mé smůle jsem během celého týdne vyřízl další dvě ryby, tudíž celkově o tři ryby, z čehož jedna byla moc pěkná jsem přišel. Nikdy je hold i přes naše úsilí a snahu kaprařina tak trochu nemilosrdná, ale to už tak na rybách chodí a je potřeba i s tímto počítat. I když jsem věřil a doufal, že za týden dokáži přemluvit k záběru o mnohem více ryb, jsem rád i za to co bylo a též za to, že jsem mohl být tam, kde se cítím jako doma.
Věřím a doufám, že s Vámi natšenci v lovu trofejních kaprů budu moci co nejdříve podělit o další zážitky a především úlovky z údolí královny našich řek.
Zdraví Vás Oliver Svrček