Po letech strávených u vody můžu porovnat, kam se rybaření po těch letech posunulo. Doba je uspěchaná a času na ryby snad méně a méně. Celý den netrpělivě sleduji čas, abych mohl konečně odejít z práce a rychle letět alespoň na pár hodin k vodě. Cestou se mi v hlavě honí otázka, zda-li budu v této vycházce úspěšný. Rychle k vodě, rychle nahodit a čekat, co se bude dít. V lepším případě udělám záběr a pořídím fotku s kaprem. V horším případě odejdu s čistým kontem. Tak jako tak zase letím rychle domu, abych mohl plnit další rutinní povinnosti.
A dost! Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. A v tomto případě se právě utrhlo, protože mi to právě řeklo dost. Bylo potřeba zvolnit tempo a kaprařinu si alespoň na chvíli trochu užít. A to nejenom jako rybář, ale i jako cestovatel. Alespoň na chvíli jsem chtěl vnímat ten klid u vody, zpěv ptáků, pořídit nějaký hezký snímek, kterým bych zachytil krásu přírody.
Letní měsíce nejsou z mého hlediska ideální pro lov kaprů a tak jsem v rámci pěkného počasí vzal mojí Barču na nějaký výlet, který má přinejmenším něco společného s vodou nebo s kapry. Bylo příjemným zpestřením si jen tak zajet na pár dní do jižních Čech, sednout si na břehu rybníka a jen tak pozorovat tu krásu kolem nás. Naslouchat kaprům, jak šustí v rákosí, nebo jak svými výskoky dávají najevo svou přítomnost v daných místech. Ten klid, který byl naprosto odlišný od každodenních rutinních povinností. Nic jsem neřešil a každou chvíli si náležitě užíval. Po návratu jsem se u vody pak radoval z každé maličkosti. Z toho, jak krásně kvetou lekníny, z toho, jakou se mi podařilo udělat pěknou fotku nadrceného boilie Devill Krill, z toho, že se za mnou přišel podívat malý divoký čuník, který se vůbec nebál a já si ho tak v klidu mohl vyfotit z blízka. Užíval jsem si od té chvíle i to, jak šustilo listí při letním teplém vánku.
U vody jsem při těchto klidných a ničím nerušených výpravách chytal na ready boilie Devill Krill 18mm, které si sem tam vzal nějaký ten menší jedinec. Při jedné z foto-dokumentovacích akcí jsem zaslechl od vedle sedícího rybáře komentář: ten toho nadělá, kvůli malému kaprovi… Kromě toho, že ,,kolega´´ byl 2 dny bez záběru, kterého já jsem docílil po pár hodinách, jsem mu jen tak mezi řečí odpověděl: já nic neřeším a užívám si lov na maximum! Hon za velkými kapry není v letních měsících tím pravým obdobím. Jsem si toho zcela vědom, ale vůbec mi to nevadí. Musím být prostě u vody a dokážu se radovat z každé maličkosti – eventuelně i z každého, ač sebemenšího, úlovku. Pokud udělám jakýkoliv záběr ať už v létě nebo v zimě, jsem za něj opravdu moc rád. Nevadí mi úlovek od menšího kapra, ba naopak jsem rád, protože mě to ujišťuje v tom, že dělám něco dobře a kapra k záběru vylákám. Pokud ale dostanu záběr od většího jedince, je to už jen a jen jakási forma odměny za snahu, kterou do této životní vášně dávám.
Letos si držím na Labi průměr střední délkové i váhové kategorie, ale pořád dokážu pravidelně lovit kapry, což je pro mě velmi kladným pozitivem. Když se s někým bavím o úspěších současné doby, nikdo v mém okolí se mi úlovky moc nechlubí a tak mě to jen a jen žene dopředu, protože vím, jak ty šupinaté potvory přelstít.
Nehoňte se jen za trofejními úlovky, užívej si lov kaprů na maximum a nic neřešte.
Za Nikl team Matěj "Niel" Šole