Po dlouhých 8 vycházkách bez ryby se těžko hledala motivace. Hlavou se honili myšlenky: ,,Chce se mi vůbec? Bude to další propadák? ´´ I přes tyhle myšlenky jsem večer sbalil všechny věci, naházel je do auta a vyjel vstříc udělat alespoň jeden záběr. Vše jsem tomu podřídil. Předem jsem si udělal pár PVAček, ve kterých byl buď metoďák devilkrill nebo stick mix gigantica. To jsem vždy přidával na jednu montáž. První prut jsem nahazoval do mělčí vody (hloubka zhruba 1,5 metrů. Na tomhle prutu jsem chytal na jednu plovku devila) druhý poté do koryta, kde byla hloubka 2,5 metrů. Na tomhle prutu jsem měl jednu potápivou kuličku killkrila. Zhruba po hodině od nahození se rozjel prut z koryta a já po chvilce podebírám malého šupináčka. Měl jsem obrovskou radost. Z tohoto místa to jezdilo cca. po 1 hodině až do ukončení vycházky. Po třetí rybě jsem předělal montáž i na druhém prutu a hodil ho zpět, jelikož jsem tomuto místu opravdu věřil. V poledne se rozjel i tenhle prut a já věděl, že se jedná o slušnější rybu. Souboj to byl krásný a když jsem se na rybu díval v podběráku, nevěřil jsem svým očím. Krásně stavěný šupináč. Ručička na váze se zastavila a v tu chvíli bylo vše jasné. Nový osobák ze svazovky. Do konce výpravy přišlo ještě pár menších dorostenců a já spokojeně odjížděl domů. Opět se potvrdilo jenom to, že se člověk nemá nikdy vzdávat a hlavně, že rybu doma nechytne. Tímto bych chtěl popřát všem slušným rybářům sezónu na kterou nikdy nezapomenou.
Dominik Pliska