Na této pískovně jsme chytali v minulém roce a víme, že kapři tam jsou doopravdy velcí. Jak jsem se vrátili z rodinné rybářské akce, tak jsem měli jen pár hodina na doplnění zásob, jídla pro nás a pro ryby.Já jsem vařil kukuřici a táta sháněl proviant pro nás. Na tuto výpravu jsem jeli už jen s tátou.Po příjezdu na místo jsme rychle postavili bydlení, přichystali člun, bóje, sonar a rychle na vodu najít ty nejlepší místa podle nás.Věděli jsme, že na tomto revíru se chytá v dálce 140m a dále, vše jsem museli přizpůsobit.Obě bójky jsem dali do 4,5m. S umístěním jsme byli spokojeni. Já jsem začal připravovat jídlo pro ryby, ke každé bójce šlo hned 5kg partiklu (kukuřice, řepka, pšenice), a nespecifické množství boilisu značky SCOPEX-SQUID. Táta chystal návazce, volili jsem jednoduchost. Velikost háčku č.6, potahovaná šňůrka Strip-x a anti tangl vše od firmy CARP’R’US. Další návazce byly z flurocarbonu. Velikost návazců byla asi 12 cm. Ke každé bójce šli oba návazce.Věděli jsem, že moc záběrů nebude, zdejší ryby jsou hodně mazané, záběry chodí brzo ráno a pak v noci, tak jsem přemýšleli jak na ně. Návnadu jsme zvolily pop-up ananasové příchutě a boilys Kill Krill, který byl měsíc namočený ve stejném dipu. Jak jsem se již naučili v minulosti na Podpoře mládeže „ přesnost vítězí“ tak každá montáž musela být umístěná přesně do našeho krmného místa. Na 140m, kde byla jedna bójka to byla makačka. Druhá bójka byla blíže asi cca 90m. Vše připraveno. Nevěděli jsem co nás čeká, na podložku nám chodili 11 kg kapři v táboře byla spokojenost. Na místa kolem nás přijeli supr rybáři a my byli s tátou spokojeni, vypravovali jsem si zážitky od vody, prostě super nálada. Druhý den první osobák 12,5 kg kapr ze svazové vody nás potěšil. Začal jsem pozorovat vodu a u bližší bóje se začali ukazovat ryby. Záběr! Běžím k prutu, zvedám prut, lehce přibržďuji cívku prstem, ryba jde k břehu celkem lehce, což nás překvapilo. Táta se připravil s podběrákem. Po chvilce vidíme krásného amura. Odhadujeme asi 100cm, amík si čuchnul k řase co jsem měli pod břehem, udělal výpad a byl pryč. Tak na to jsem nebyli vůbec připraveni. Praštil jsem sebou o zem, se slzami v očích jsem řekl to byla moje životní ryby. Táta jen řekl pokus byl neplatný, pokračujeme a smál se jak nás amur vyškolil. V krmném místě se nám pořád ukazovali ryby, na hladině se otáčeli amuři, jsou tam, hned posíláme další montáž do jámy lvové. Na břehu s tátou rozebíráme strategii, řekl jsem při dalším záběru jdu si pro rybu na vodu. Připravuji člun podběrák a podložku do člunu. Akce! Jdeme, po chvilce jsem na člunu a začínám se přitahovat k rybě, jedu bez motoru a jen se s rybou přetahujeme. Nevím co je na konci. Po 10 minutách ve vodě vidím poprvé amura, rozklepali se mi kolena. Nespěchám na něj. Od našeho místa jsem se vzdálil už na 150m. Amur vyrazil na volnou vodu, nikde žádná překážka. Asi po 25min se dostávám na šokovou šňůru, začíná finále, hlavou mi proběhlo, hlavně měj připravenou brzdu ať ho neztratím. Po 30 minutách podebírám svoji životní rybu a zdálky slyším potlesk od kluků, nejsem schopen ho dostat do člunu, tak ho vezu v podběráku ke břehu, kde na mě čeká táta.. Na podložce nám přistál 21,5kg amur 108 cm. Můj první osobák! Kluci mi gratulují, a nevěří tomu co jsem vytáhl z vody. Pomohli nám s focením a amík šel zpátky domů a já jsem poděkoval vodníkovi. Další den táta zdolal 14,5kg amura, tak jsme byli spokojeni. Tato druhá výprava nás moc potěšila.
Max Havlena