Po delší pauze se opět dostávám na svazovou pískovnu, které se už druhým rokem věnuji o trochu více. Výpravu jsem si naplánoval z kraje měsíce října a to od 5. do 9. dne tohoto měsíce. Před odjezdem na tuto výpravu panovalo poměrně chladné počasí a bylo dost deštivo a dokonce i sněhové přeháňky. To mě ale neodradilo od toho, aby jsem se pokusil přelstít alespoň jednoho kapřího kamaráda. Na pískovnu dorážím ve středu po práci a to okolo 18. hodiny. Jak jsem tušil, pískovna zeje prázdnotou. To tu nebývá zvykem a tak si můžu vybrat, na jakém místě strávím další čtyři dny. Při nakládání všech věcí na kárku už tuším, kam mé kroky povedou. Objíždím celou pískovnu a po půl hodině těžké dřiny usedám na mnou vybrané místo. Řeknu Vám, je to dřina ta kaprařina! Ale co by jsem pro ten pocit dobře zvoleného místa neudělal. Vše rozbaluji a to za doprovodu zesilujícího deště a rychle přicházející tmy. Tentokrát se prvně věnuji stavění bivaku, aby jsem se mohl schovat já i moje věci před dotírajícím deštěm. Vše se mi daří v rekordním čase. Ale i tak mé děličky letí do vody za tmy, a proto kobruji do míst, kde montáže zhruba dopadly po třech hrstích Kill Krillu. Jdu se převléci do suchého oblečení a dělám si teplý čaj a něco malého k snědku. Ve 21:30 hod. dostávám razantní jízdu a za svitu mého modrého pípáku vybíhám k rozjetému prutu. Zasekávám a za chladného a deštivého počasí si vychutnávám souboj, který ovšem netrvá tak dlouho, jak by jsem si přál a ryba padá. Prut už ani nenahazuji a smotávám i druhý, aby jsem nepřekročil povolenou dobu lovu. Unavený uléhám a natěšen na další dny usínám. Ráno mě probouzí budík opět do deštivého a chladného dne. Znám příjemnější probuzení na rybách, než do deště a chladu. Jako by mě něco tahalo za nohy zpět do vyhřátého spacáku. Ale vášeň pro ulovení místních mohykánů je silnější. Nahazuji pruty za tmy a stálého deště. Po hodině, co jsem nahodil pruty do vody, přichází i rozbřesk a s ním hodlám udělat i první větší zákrm. Jak už jsem psal, pískovně se věnuji druhým rokem, a tak ji moc dobře znám a už vím, že se přede mnou nachází nejhlubší místo na pískovně a to sedm metrů. Beru do ruky dvě kila Kill Krilla o velikosti 18mm a vše kobruji do vzdálenosti 90 metrů. Zákrm volím plošný. Oba pruty přehazuji, jeden z nich přímo do krmného místa. Na něj nabijím Kill Krill dvě 18mm koule pod sebe. Na druhý prut Noční Můru 24mm. Tento prut nahazuji cca 30 metrů od krmáku. Chvíli po obědě dostávám opatrný záběr a to z krmného místa a po krásném souboji zdolávám amura 9kg. Neodolal, pro mě trošku překvapivě, Kill Krillu. Je vidět, že Kill Krill chutná nejen kaprům. To, co se dělo následující dny na této výpravě, už nechci nikdy na rybách prožít. Do poslední noci dostávám šest záběrů a ani jeden se mě nedaří proměnit v rybu na břehu. Buď mi ryba padá, nebo mi přeřezává mojí montáž o jednu z tisíce sláviček,kterých je tato pískovna plná. Záběry přicházeli z krmného místa. Po každém záběru jsem dokrmoval zhruba půl kilem Krilla. Už jsem nevěděl, co mám dělat. Zhotovil jsem spousty návazců. Měnil jsem háčky, návazcové materialy, ale rybu se mě stále nedařilo zdolat. Někdy na rybách prožijete výpravu snů (jako já předminulou s mojí přítelkyní) a podaří se vám úplně vše. A někdy nevýjde vůbec nic, ale to je podle mě kaprařina. Důležité je se nevzdávat a pracovat stále na plno! To jsem také udělal a nevzdal se! Poslední podvečer opět předělávám poslední dva metry mých koncových montáží a nahazuji je na stejná místa jako celou výpravu. Ve 20:00 dostávám jízdu a konečně po krásném souboji zdolávám pro mě strašně cenného kapra! V ten moment jsem byl neuvěřitelně šťastný, že jsem se nevzdal a neodjel domů. Zůstal jsem a ještě jsem zamakal a odměnou mi byl krásný šupináč o váze 13,80 kg. Vzal si jednu kouli Noční Můry 24mm, obalenou v pastě Devill Krill. Záběr přišel 30 metrů od krmáku. Dělám fotky a rybu s úsměvem a pocitem vítězství pouštím. Ráno jěště dostávám záběr přímo z krmného místa od jednoho menšíko kapříka, který neodolal Kill Krillu dvěma 18mm koulím pod sebou. Kaprařina není jen o krásných úlovcích, ale také někdy od odříkání, vůli a pevných nervech a také trpělivosti! Někdy i neúspěch posouvá lidi dál ve snaze se zdokonalovat a pracovat naplno!
Martin ,,Novis" Novák