Už je tomu pár týdnů, co jsem se s mým kamarádem Ondrou Rezkem vydal na Labe. Na místo jsem dorazil v sobotu, Ondra tam byl už od pátku a povedlo se mu pár nádherných ryb. První věc, co jsem udělal byla, že jsem si rozdělal jeden prut a hodil ho co nejdál bez sebemenšího zákrmu se samotnou pop-up - smokerskou. Ani jsem nestačil rozložit bivak a přišel na něj záběr. Vyklubal se z něj tmavý sedmikilový šupináč. Druhý záběr přišel úplně stejnou taktikou - také na bleedersku, rozdíl byl pouze v tom, že už jsem bivak měl rozložený a stihl jsem nahodit i druhý prut. Také kapr byl o něco větší a vážil rovných 10kg. Pruty jsme stáhli v deset hodin, ale ještě v osm minut před desátou se Ondrovi rozjel prut. Já jsem usnul asi v jedenáct a vzbudil jsem se ve tři ráno. Od té doby jsem nemohl usnout. Zatímco jsem se zaposlouchal do zpěvu nočních ptáků, hodina utekla jako nic a my jsme mohli jít nahazovat. Od té doby jsem já už neusnul. Po pár hodinách od ranního náhozu se mi přizvedl bobin k prutu a vlasec se začal pomalu odvíjet z cívky. Marně jsem na Ondru volal, že zdolávám, jestli mi nechce jít podebrat rybu. Kapr moc nebojoval, celkem se i nechával přitáhnout, pouze u břehu pár silných výpadů a otáček předvedl, ale to už mu nebylo nic platné, protože se Continental s panáčkem Extasy a bleedersky zasekl přímo do spodního rtu. Při vážení nám váha ukázala patnáct kilo, ale ještě jsme museli odečíst vážící sak, který měl asi 1,5kg, takže krásných 13,5kg. Prozatím jsem všechny ryby tahal z delší vzdálenosti a z místa u břehu, kde jsem krmil a chytal na KrillBerry, jsem přelstil pouze ty menší, které jsem vyháčkovával a pouštěl přímo u břehu.To se mělo ale ráno změnit. Když už jsem po nevyspalosti konečně začínal trochu usínat, vytrhla mě z polospánku rychlá jízda. Jak jsem ale byl nevyspalý, asi dvakrát jsem zakopl a jednou spadl. Kapr byl ale stále na prutě. Bojoval velmi pěkně. Odhadovali jsme, že bude mít přes deset kilo a taky že ano, měl nádherných 11kg. Ještě jsem si chvíli povídal s Ondrou, patřičně jsem mu poděkoval, protože místo vybíral on a pak přišla ta nejhorší část výpravy, když jsem musel sbalit a naskládat věci do auta. Rozloučil jsem se s Ondrou a rovnou naplánoval další výpravu, poté jsme odjeli. Celý den jsem pak ještě byl nadšen, jak krásně se přesnočka vyvedla a zhodnotil jsem víkend, jako zatím nejlepší v tomto roce. S pozdravem Vojta Bareš
Vojta Bareš