Když jsme přijeli, šli jsme si půjčit kánoi a díky tomu jsem měl možnost trochu jezero poznat. Ohromila mě průzračná voda. Šli jsme část kolem jezera a 2 rybáři byli hned u hotelové části jezera. Jedni z nich byli i Slovinci, kteří Bled znají a jistě by si na špatné místo nesedli. To už jsem měl v tom, kam si sednu skoro jasno. Další den jsme šli opět kolem jezera a na tom samém místě byli rybáři z Rakouska. Také jsem s nimi chvíli mluvil a říkali, že tam jezdí už asi 8 let. To už jsem věděl, že na to místo půjdu. Byl to flek přímo u koupalíště a viděl jsem tam mnoho kaprů skákat. na m&i acute;stech, kde se kapři pohybovali, nebylo možné dohodit, jelikož by kapr okamžitě zajel do nějakého z pilířů chatky, nebo do leknínů. Tak jako tak bych rybu nejspíš ztratil. Přišel den-D a tedy jsem šel na místo asi 30m od domu na vodě. Tam vázka nehrozila. Jedním prutem jsem házel směrem ne jeden hotel, co byl vlevo ode mě a druhým prutem na pravou stranu na hnědý dům. Tam jsem také řádně krmil. dopoledne si vedle mě sednul pán z Rakouska, ten samý a tak jsme se pustili do řeči. Ten řekl, že stačí půl kila boilie na prut, jinak na záběr budu čekat dva, tři dny. Hodiny ubíhaly a já jsem přemýšlel, jak bych něco zlepšil. Po šesti hodinách jsem pruty přehodil s jinou sestavou-StripX s Centurionkem 8 na pop-ups Little-Bleeders od Carp’R’Us, k Tomu PVA se Stick mixem a co nejdál to šlo a k tomu nakobrovat to půl kilo KillKrillu. Po asi hodině a půl přišel razantní záběr, brzda se rozjela jako nikdy. Toto byl neskutečný souboj, ryba mi nedala ani decimetr zdarma a po přitažení odjela vždy dalších 10m. Jeden pán náhodou také Čech mi nakonec kapra podebral. Po jedna a čtvrt hodině mi na podložce ležel 16-ti kilogramový šupináč. Začalo dost pršet, takže jsme šli domů. Vše hezky v klidu a jelikož primární cíl byla dovolená, tak jsme se ráno vydali na Bohinské jezero. Bylo ještě větší a asi stejně tak čisté jako Bled. Na ryby jsem se dostal v půl třetí odpoledne. Zrovna jsem chtěl nahodit druhý prut a v tu chvíli jsem slyšel známé ,,Ahój!’' Ohlédl jsem se a nemohl jsem uvěřit svým očím. Tom Anděl! To bylo neuvěřitelné, byl jsem tak překvapený. Jen se byl podívat, protože od moře projížděli kolem Bledu, on si myslel, že už jsem tam byl předešlý týden, ale stejně jsme se potkali. Evidentně mi Tom přinesl štěstí, protože po pár hodinách jsem tahal devatenáctku, můj PB! Nechal se přelstít na panáčka KrillBerry. Montáž byla kombinovaná a háček Longshank 6. Krásně ve spodním pysku. Poslední den chytání jsem na závěr a opět na Rayovu popku (tentokrát zafungovala montáž z Longshanku 8) vytáhl jedenáctikilového kapra.Kromě chytání jsme ještě byli v Triglavském národním parku, v soutězkách Vintagr, vyšlápli jsme si na Bledský hrad a jeli jsme loďkou do kostela na ostrově.
Vojta Bareš
 |  |  |