Dostaly jsme od kamaráda pozvání na červencové třídenní kaprařské závody. Už několik let jezdím na kapry s parťačkou Miriam. Jelikož jsme se ještě žádných kaprařských závodů nezúčastnily, řekly jsme si, že do toho půjdeme a začaly jsme se připravovat. Věděli jsme, že budeme chytat na menší vodní ploše, která je kaprem velmi dobře zarybněná. Předem jsme si domluvily naši krmnou strategii, abychom po dobu závodu mohly kapry dobře odchytávat. Vylosovali jsme si zajímavé krajní místo, kde byla sice spousta vázek, ale ryby se v této oblasti zdržovaly. Bylo nesnesitelné teplo a my neustále přemýšlely, jak nad kapry vyzrajeme. Přesunuly jsme se člunem na druhý břeh, kde bylo minimálně stínu.Začali jsme se vybalovat, připravovat krmení a rozhodovaly se, jaké místo si rozkrmíme. Jedno atraktivní bylo napravo od nás. Ze břehu se nahodit nedalo, jelikož nám stál v cestě ořešák, jehož větve sahaly hluboko do vody. Nezbývalo nám nic jiného, než při každém náhozu a zdolávání vlézt do vody a zabořit se do bahna. Toto místo jsme zakrmily jen pár hrstmi boilies. Vždy jsme musely být v bezprostřední blízkosti prutu připraveny skočit do vody. Přístup do vody nebyl nijak pěkný. Každá jsme se několikrát napíchla na klacky, které trčely z vody. V noci, když je člověk rozespalý, tak to není moc příjemná zábava. Velmi často jsme skončily ve vodě obě, jelikož ryba zajela pod větve ořešáku a potřebovala jsme jedna druhé pomoci. Ve tři ráno mi takto Miriam pomohla zachránit osmikilového kapra.Když bylo přes den toto místo plonkové, prochytávali jsme i jiné partie. Druhé místo jsme zakrmily velkým množstvím partiklu. Dále jsme už jen postupně dokrmovaly peletami a předmočeným boilies ve vodě, které jsme zalily boosterem, aby naše návnada byla atraktivní a nepohltila pach bahna. Velmi se nám to osvědčilo. První ryba přišla právě odtud zhruba po třech hodinách. Věřily jsme, že to nebude trvat dlouho a kapři nám do krmného místa najedou. Za celý závod jsme měly nejvíce záběrů na KrillBerry obalené v pastě KrillBerry. Ze začátku jsme zvolily menší průměr boilies a menší háčky. Pár kuliček jsme i ořezaly, abychom docílily prvních rychlých záběrů, které pro nás byly velmi důležité. Později jsme na průměru přidávaly, jelikož jsme potřebovaly chytat kapry větší. Tato strategie byla dobrá, zvýšil se nám váhový průměr. Určitě nám dopomohly i správně zvolené montáže, které jsme měly připravené ze slabých vlasců a pletené šňůrky Strip-X. Miriam bodovala prvním velkým kaprem s váhou dvanáct kilo, což byla prozatím nejtěžší ryba závodu. Musela ho při zdolávání pevně držet, aby kapr nezajel do vázky. Později nás jeden z týmů překonal o sedmdesát deka. Pár ryb jsme nachytaly i přes den na pop-up Kapří bonbon Ananas + Butyric. Montáž jsme vždy zatraktivnily PVA punčochou naplněnou Stick mixem. Velikost boilies jsme poté vždy přizpůsobovaly aktivitě ryb.
Kapři byli aktivní spíše v noci, ale proháněli nás i celé dopoledne, kdy jsme se nestíhaly chladit. Byla to náročnější práce, ale přišlo mnoho krásných ryb a záběrů.
Chtěla bych poděkovat mé skvělé parťačce Miriam Bayle z našeho teamu Kill Krill Girls. Bojovala se mnou do poslední minuty. Podařilo se nám nachytat necelých sedmdesát osm kilo, z toho jsme asi o pět kaprů přišly díky vázkám. Jednoho z nich, který se nám bohužel vyříznul přímo před podběrákem, jsme odhadovaly na více jak patnáct kilo. Kdybychom alespoň půlku ztracených ryb odchytily, tak bychom možná vystoupaly na první místo závodu. Nakonec jsme vybojovaly druhé místo, a jelikož to byly naše první závody, jsme za něj velmi vděčné. Chlapi nám nepolevovali v ničem a mohly jsme se s nimi rovnocenně utkat. Byla to pro nás skvělá zkušenost.
Děkujeme moc Karlu Niklovi za podporu a jeho skvělé KrillBerry!!
Katka Soukupová
 |  |  |
 |  |  |
 |