V polovině května 2015 jsem vyrazil na společnou výpravu za kapry s dlouholetým „rybářským parťákem“ a velkým kamarádem Pepou Herainem. Revír pro náš týdenní lov kaprů jsme vybrali v zimních měsících. Výběr nebyl jednoduchý. Oba milujeme Labe a hlavně kapry v této řece, ale poslední roky jsme začali vyjíždět i na Annínské jezero u Tovačova. Tento revír je pro nás velkou výzvou. Já jsem na tuto vodu přijel poprvé před osmi lety. Když vidím, jaký kus práce při budování tohoto revíru, ale i „výchově“ lovících rybářů, za ty roky odvedla parta chlapů kolem Ferdy Svítka a Petra Frömela, tak smekám. Činnost rybářských nadšenců se kladně se promítla i na lovených rybách a to nejen kaprech. Kluci dík. K revíru jsem dorazil kolem deváté hodiny dopolední. Pepa asi dvě hodiny po mně. Jelikož na jezeru bylo celkem málo rybářů, týdenní působiště jsem si mohl vybrat dle svých, v hlavě namyšlených plánů. Pro lov jsem zvolil prostor s velmi členitým dnem a taky s vázkami v podobě pařezů a potopených stromů. Výběr místa jsem po telefonu konzultoval s Pepíkem. Než parťák dorazil, tak jsem nachystal člun a provedl zmapování dna ve vzdálenosti asi 250 m od břehu. Zde bylo několik lavic s hloubkou kolem pěti metrů, ale i hlubší příkop s hloubkou devět metrů. Vytipovaná místa jsem označil H-bójkami. Po Pepově příjezdu jsme společně provedli instalaci dvou tyčových bojí. Pak už následovalo zakrmení v okolí tyčovek. Volba boilies byla jasná. Chtěli jsme zjistit, zda Angry Plum Ready („kolínská švestka“) je opravdu tak dobrá, že ji kapři s důvěrou začnou přijímat po pár hodinách. Jako druhé boilíes jsme zvolili naši stálici nejen pro tento revír – 3XL Ready. Oba jsme byli zvědaví, jestli novinka bude schopná konkurovat koulím, bez kterých k vodě nikdy nejezdíme. Kolem šestnácté hodiny jsme měli vyvezeny montáže. Pod háčky Longshank Nailer ATS vel. 4 jsme nastražili každý na jeden prut jednu kuličku „švestičky“ a na druhý nadipovaný 3XL. Oba jsme spokojeně zasedli k odpolední kávě s „chladičem“ (RUM). Naše sezení a povídání ale netrvalo dlouho. V 16:50 se rozjel přímo brutálně můj levý prut s „kolínskou švestičkou“. Ryba mi nedala moc šancí, udělal jsem totiž chybu. Ihned po záběru jsem naskočil do člunu a vyrazil vstříc soupeři. Zřejmě kapr si to namířil k asi 30 m vzdálenému stromu, kde se mu ho i přes zapnutý zpětný chod u lodního motoru podařilo podjet, omotat vlasec kolem několika větví a následně se zbavit i háčku. Montáž se mi podařilo vymotat. Mojí chybou bylo, že jsem měl nejdříve rybu ze břehu „zabrzdit a otočit“, a teprve poté v člunu vyrazit dokončit boj na vodu. Takové přešlapy místní mohykáni tvrdě trestají. Tento záběr přišel asi hodinu po umístění montáže do místa zakrmeného boilies Angry Plum Ready. Rychlý záběr na „švestičku“ nás oba příjemně překvapil. Pod háčkem jsem ponechal původní kuličku a montáž vyvezl na stejné místo. V době, kdy jsem přijížděl ke břehu, přišel záběr na Pepkův levý prut, na kterém byla také nastražena „kolínská švestka“. Pepa kapra přidržel, čímž mu zabránil v jeho úmyslu jet k zatopeným stromům. Pak už jsme v člunu vyrazili v na vodu a v našem podběráku skončil první kapr výpravy. Byl to krásný šupináč dlouhý 78 cm. Kapra jsme po změření v podběráku pustili zpět do jeho domoviny a spěchali položit montáž se „švestičkou“ zpět do krmného místa. Do tmy jsme obdobným způsobem zdolali ještě čtyři kapry o délce 73 až 81 cm. Ve 23:30 přišel první záběr na můj pravý prut s boilies 3XL. Po urputném boji skončil v podběráku, a následně i na podložce v člunu, kapr o váze 13,5 kg při délce 86 cm. První den lovu vyzněl jasně 5:1 na zdolané ryby pro nastraženou „švestičku“. Druhý den lovu jsme postupně ulovili 11 kaprů o velikosti 63 až 85 cm, osm z nich neodolalo „švestičce“, ostatním zachutnalo 3XL. Třetí den už od brzkého rána foukal mírný vítr, který v průběhu dne zesiloval. Podle předpovědi meteorologů se na Moravu od východu začala přesouvat studená fronta. Tento den jsme měli nejvíce záběrů a ulovili největší množství kaprů. V půl deváté se rozjel velmi pomalu, ale nepřerušovaně, Pepův pravý prut. Po asi dvacetiminutovém zdolávání jsme změřili krásného šupináče o délce 100 cm a váze 20,5 kg (po odečtení vážícího saku). Pepa má nový osobák! “Kolínská švestka“ pomohla mému kolegovi pokořit dvacetikilovou hranici. Jeho radost byla velká. Když za námi v poledne přijela k Anínskému jezeru moje dcera Lenka, byl její první úkol zajet do Tovačova pro „šampíčko“. Během dne jsme zdolávali v nekonečných soubojích kapry, kteří se asi rozhodli nás úplně „vyšťavit“. V 16:30 přišla další brutální jízda na Pepou nastraženou „švestičku“, po boji skončil na podložce urostlý lysec dlouhý 90 cm a vážící 18,5 kg. Tento den lovu jsme zakončili u dobře upečeného masa, pivečka, rumíčku a samozřejmě dobrého šampaňského. V 21:30 Pepa prohlásil, že přišel čas stáhnout pruty, abychom se ještě v noci při zdolávání kaprů neutopili. Měl pravdu, alkohol po celodenním aktivním boji s tovačovskými kapry nás začal zmáhat. Ukončení lovu byla správná volba, nemá smysl riskovat zdraví rybáře a případně i ulovených kaprů. Za tento den jsme zdolali 21 kaprů, 17 jich nasálo „švestičku“. Čtvrtý den přišlo ochlazení vzduchu o 15°C, vítr začal foukat od severu a dešťové přeháňky se střídaly s vytrvalým deštěm. Teplota vody do večera klesla o 2°C. Záběry od kaprů byly převážně z větších hloubek a jejich počet se oproti předešlému dni snížil. Tento den jsme ulovili pouze osm kaprů o délce 61 až 73 cm. Další dva dny byla situace podobná. Změna počasí s kapřím apetitem trošku zamávala. I tak jsme za šest dní a nocí ulovili 63 kaprů, z toho 46 neodolalo „kolínské švestičce“. Letošní novinka Angry Plum („kolínská švestička“) z dílny Karla Nikla na nás opravdu udělala velký dojem a navíc pomohla Pepovi zdolat první „dvacku“. Pepo, ještě jednou gratuluji. Karle, děkujeme.
Milda Kovařík
 |  |  |
 |  |  |
 |  |  |
 |  |  |
 |