Zhruba v polovině března, kdy nám počasí již jasně naznačovalo brzký příchod oteplení, jsem se vydal na jedno severočeské jezero. Vyrazil jsem brzy ráno tak, abych kolem sedmé hodiny již mohl dopravit své montáže pod hladinu známého revíru. Jedná se o tipicky kaprovou vanu. Nebylo toho moc co vymýšlet a jelikož jsem zastáncem odchytávání kaprů od břehu, umístil jsem jednu montáž k zatopenému keři cca 15m od mého lovného místa. druhou montáž jsem poslal dlouhým náhozem na volnou vodu mým předem určeným směrem. Probouzení jezera bylo magické. První kapr mě nenechal dopít ani čerstvě uvařenou kávu. Nejdřív však krátce ke způsobu vnazení. K blízkému potopenému keři jsem pohodlně lopatkou zakrmil několika hrstmi silně naboostrovaného mixu půlených i celých koulí Devill Krill. Pod háček jsem pak střídavě napichoval silně nadipovanou potápivou i plovoucí kuličku Devill krillu, z části či úplně obalenou pastou stejné příchutě. K montáži na volné vodě jsem se rozhodl nekrmit kuličkami vůbec, věděl jsem že tímto prutem budu lovná místa častěji měnit a tak mi to přišlo zbytečné. Pod háček jsem tedy experimentálně umisťoval různě prezentované boilies příchutě Devill Krill a jako návnadu jsem zvolil delší PVA punčošku naplněnou 3mm peletkami stejné ďábelské příchutě. Záběrů jsem docílil na obou lovných místech, avšak k mému překvapení (zřejmě díky udržení absolutního klidu na břehu) jich přišlo více od keře několik metrů od mých nohou. Bohužel, díky opravdu husté zpleti překážek, si to každá z ryb vždy namířila na stejné místo do houštin, kde jsem o ni přišel. Z volné hladiny se mi však podařily krásné ryby a to pouze za pomoci naplněné pva punčochy, bez jakéhokoliv jiného vnazení. Rozloučit se semnou nakonec přišel i pěknej sedmikilovej šupík. Několikahodinovou výpravu musím zhodnotit jako úspěšnou. Devill Krill v chladné vodě opět nezklamal a utvrdil jsem se v tom, že i minimálnim krmením, při použití silně aromatických nástrah se dá docílit krásných ryb.
S pozdravem Ondřej Liška
Ondřej Liška