Tento rok pro mě nezačal v osobním životě zrovna dvakrát nejlépe, ale i přes problémy a starosti které jsem měl , jsem nezanevřel na kaprařinu. Začátek byl stejný jako již několik roků nazpět a to kaprařskými závody na soukromé pískovně u Pardubic.
Společně s parťákem jsme o této vodě věděli celkem dost informací z minulých návštěv. Když jsem uviděl mapu sektorů tak mi bylo hned jasné, že č. 9 a 10 nechci za žádnou cenu . Při běžné návštěvě této vody to jsou místa na které jezdím a ze kterých ryby jdou, ale teď? Teď jsem byl v rozpacích , místa byla v zadní části vody, a přes průplav který k nim vedl seděli další dva teamy. Je samozřejmé, že to co jsem nechtě jsme vylosovali , byla to čistá devítka.
No nemá cenu dál psát co se dělo. Byť jsme byli dokonale zásobeni tím nejlepším z dílny Kolínského šéfkuchaře, tak jsme za tři dny nepřišli do kontaktu z rybou a tak to bylo i na desítce a osmičce. Průplav byl přetahaný vlasci a i mě samotnému, by se nechtělo těmito překážkami proplavat a na tož kaprovi. Po závodech přišla odmlka v podobě zanevření na kaprařinu, ale zná to snad každý …. Nedalo mi to a vyrazil jsem na oblíbenou řeku.
Krmení probíhalo jako vždy, něco lehkého na rozjezd v podobě partiklů, po třech dnech krátká odmlka od krmení a potom týdenní zakrmování ráno a večer kuličkami KILL KRILL. Z místa přišli tři slušní kapři během čtyřech hodin, celkem spokojenost. Druhý den byl už jen jeden kapr a pak to začali tahat všudypřítomní sumci a co bylo ještě horší dvacet metrů od místa se mi nastěhovali další dva rybáři, což pro mě znamenalo opuštění místa.
Nicméně veškeré ryby vytaženy na kuličky KillKrill s použitím obalovací pasty a kuličky KillKrill Bery opět doplněné pastou . Pak jsem se trošku rozjel a začal jezdit celkem pravidelně k vodě a myslím, že se mi i pár pěkných kousků podařilo z vody vydolovat.
David Šandor