Kill to zabil :) Na přelomu července se srpnem jsme s kolegou z práce Jirkou plánovali výpravu někam na ryby. Již minulý rok jsme byli na výpravě v Chlumu u Třeboně na Hejtmanu, tear v 30°C vedrech samozřejmě skončila fiaskem, tak jsme hledali jiný revír s lehčím dnem a lepším obsazením ryb. Nejdříve jsme pečlivěji vybírali místo s konkrétním termínem. Nakonec vyhrál rybník Brloh ke konci září. K vodě byl příjezd v neděli večer už po západu slunce. Přítelkyně s kolegou začali rozbalovat příbytek, já mezi tím připravoval rybářské vybavení a vnadící partikl. Vedle spařené řepky jsme rozdělali method mix od Káji Nikla, zalitý CSL mixerem.
Když bylo vše připravené a zakrmené, tak došlo i na montáže. Celou taktiku jsem již několik dní probíral se zkušeným rybářem Jirkou Exnerem, který patří do Nikl teamu JIH. Ten mi dal jasně do hlavy, že hlavní roli bude hrát Krill Berry, tak jsem ho na jeden z mých prutů použil společně s obalovací pastou. Kolega chytal pouze na jeden prut, tak jsme se dohodli, že bude chytat na legendární 3XLo, též v obalovací pastě, ale koule byla smočena v dipu 3XL již před loňskou výpravou. Věřili jsme, že tyto dva lídři nám zařídí, že budeme tahat jednoho šupíka za druhým. První noc jsem měl potahy pouze jen já, takže jsem byl jak na trní a nic z toho. V pondělí hlásiče pípaly opět jen u mne, několik jízd, ale nikdy se kapr nepíchl. Mrzelo mě to moc, protože jsem raného dětství chytal na srkačku a teprve na loňské výpravě jsem začal s boilies.
Podle zkušeného rybáře Jirky Exnera jsem měl návazce vyladěné dobře, tak jsem trpělivě čekal dál a kolem čtvrté hodiny odpoledne přišel první záběr, i když na konkurenční boilies, ale bylo doplněné Carp Bonbonem pop up od Káji Nikla. Můj první šupík na boilies byl na břehu celkem rychle a měl 73 cm 6,95 kg. Radost byl veliká, jak na mojí straně, tak i na tvářích kolegy a mé partnerky. Kapřík šel zpět do vody, na večer jsme s kolegou zakrmili a změnili návnadu na jeho prutu z 3XLa na Krill Berryho, protože nějaké oblíznutí a neúspěšný potah jsem na něj měl. Čekali jsme od něj, že bude pokračovat v tomto tempu a vytáhneme další šupináče. V pondělí se už nic závažnějšího nestalo, ale úterek byl na zážitky štědřejší. Od rána byl na celém rybníce klid a já byl trochu zklamaný, že Berry absolutně utichl, 3XLo bylo taky neúspěšný a já měl od Káji už jen Kill Krilla, tak jsem ho hned po ránu dal na návazec a zavřel do dipu Kill Krill a říkal jsem si, že ho dám až na noc. Kolem 16té hodiny přišla jedna jízda, opět na konkurenční boilies. Když jsem položil kapra ještě v podběráku na podložku, tak další jízda, ale opět konkurence, Krill Berry prostě nic. Na podložce se mi během 5ti minut sešly dvě krásné ryby a já měl vyplaveného adrenalinu, že to nejde snad ani popsat. První šupík měl 80 cm s váhou 9,46 kg a druhý byl o jeden centimetr větší, ale s váhou 11,33 kg. Byl to krásný okamžik, ale neužil jsem si ho plně, protože jsem ryby chtěl vrátit do vody co nejrychleji a nestačil si vše uvědomit. Po nějakém čase kdy jsem si jen sedl a uklidnil se, jsem stáhl Berryho a vyndal z dipu připraveného Kill Krilla, obalil pastou a nahodil. Před desátou hodinou jízda a hle, byl to Kill Krill. Podle toho jak kapr bojoval a pod háčkem byla jen jedna jednadvacítka jsem myslel, že to bude drobek. Vše ale vyvrátil pokus o vytažení podběráku z vody hodně podceněným způsobem.
Podběrák asi nějak ztěžkl, tak jsem použil obě ruce a na podložce se ukázalo, že ten drobeček trumfl všechny předchozí jízdy, protože měl 85 cm a 11,70 kg. Opět jsem byl moc rád, protože prvně zabodovala vlajková loď Nikla. Kouli Kill Krilla jsem opět obalil těstem, namočil do dipu, hodil zpět a prokrmil kobrou pár koulemi. Na tváři mého kolegy jsem viděl zklamání, že on za obě výpravy neměl kontakt s rybou, tak jsme se domluvili, že další zdolávaní bude mít on. Šli jsme spát a za necelé dvě hodiny opět řval příposlech, že Kill Krill chce hrát hlavní roli, tak jsme vyletěli ven, běželi k prutům a při prvním otočení kliky povolil vlasec a ryba byla bohužel pryč. Ani jsem nestačil předat prut kolegovi. Dal jsem ho zpět do vidliček a šli jsme spát, že to navážeme až ráno. Opět nás ale vzbudila jízda, tentokrát to byl kolegovo prut, ale tomu nepřálo štěstí a kapr se nepíchl. Druhý den pršelo tak vydatně, že jsme měli vše promočené a výpravu ukončili o dvanáct hodin dříve, než bylo v plánu.
Závěrem je třeba zdůraznit, že boilies, o kterém všichni říkají, že umí chytat, bylo sice určitou dobu zastíněno Krill Berrym a 3XLem, ale když došlo na jeho čas, ukázalo se, že má mezi těmito lídry plnohodnotné místo a nemělo by zůstávat v zadu jako záchranný kruh. :) Nesmím opomenout poděkovat již zmiňovanému Jirkovi Exnerovi, který je mým patronem chytání na boilies, dělí se o drahocenné rady a hlavně půjčil nám vybavení, které nám nesmírně pomohlo a mně zatím ještě ve výbavě chybí.
Jakub Heindl
 |  |  |
 |  |