Byl to poslední páteční letní den, kdy bylo 30 °C. Bylo pod mrakem, velký vítr a poprchávalo. Ideál. Krmil jsem partiklem a nabustrovaným boilisem. Chytal jsem na panáčka v těstě s pva. První jízdu jsem měl k večeru. Ryba jela proti proudu a zajela mi do trav. Musel jsem za ní s broďákama. Krásny lysec, 77 cm a 10,5 kg. No paráda. Za chvíli lysec, 8,5 kg a 70 cm. Ale to nejlepší přišlo druhý večer. Spal jsem a vzbudila mě jízda od kapra. Lehce sekám. Ihned jsem věděl, že je to pěkná ryba, která to napálila rovnou do trav. Asi 15 metrů jí táhnu přes vodní řasy. Přede mnou se ukázalo velký tělo šupináče. Povolil jsem brzdu a couval do bivaku pro čelovku a vzal si broďáky. Pár výbojů a mám ho. Položil jsem ho na podložku a naměřil 90 cm a 17 kg. Osobák. Vyfotil samospouští a pustil zpět. Paradoxem je, že na tento úsek vody jsem měl totální odpor na lov kaprů. Teď je vše jinak a o tomto ta rybařina je. Ať to jezdí.
Petr Ceplecha
 |  |  |
 |  |