Ve čtvrtek 2. srpna jsem, po téměř čtyřdenních přípravách na tuto krátkou vycházku, konečně vyrazil k vodě. Revír, na který jsem měl dnes namířeno se jmenuje Lom Radnice. Jedná se o zatopený lom u Plzně, který se vyznačuje velikou hloubkou a krásnými rybami, které zde žijí. Tato vycházka pro mě byla velikou výzvou, protože díky své hloubce a čisté vodě je zde velice těžké ryby přelstít. Já sám tuto vodu navštěvuji už přes pět let pravidelně jednou do roka a poslední tři roky jsem každé léto odjel bez jediného kontaktu s rybou. Tentokrát jsem se však rozhodl nenechat nic náhodě, a protože jsem měl na ulovení ryby jen pouhých 12 hodin, musel jsem se o to intenzivněji připravovat ještě před samým začátkem lovu. K vodě jsem dorazil už o půl šesté ráno ve víře, že za těchto teplých letnich dní budou ryby aktivní hlavně v nočních a ranních hodinách. bohužel po pěti hodinách čekání na záběr, kdy já ani nikdo z okolních rýbářů neměli štěstí, jsem začal o možnosti na úspěch pochybovat a začal přemýšlet nad variantou B. Protože jsem si tentokrát slíbil, že udělám maximum pro to, abych si z dnešní výpravy přivezl alespoň jednu fotku s rybou, i když na to mám jen 12 hodin, přistoupil jsem k radikálnímu řešení. Protože správce jezera byl ke mně schovívavý dovolil mi, abych se po šesti hodinách lovu, tedy v pravé poledne sbalil a přijel znovu v 6 hodin odpoledne s tím, že budu končit lov o půlnoci. Tak jsem zvýšil své naděje na úspěch v přesvědčení, že ryby budou v noci aktivnější než přes den. Uběhlo tedy pár hodin a já byl znovu u vody s novou nadějí. Ještě jsem si dal práci s přesunem na jiné místo, protože jsem předpokládal, že ryby by se zde mohly díky jinému profilu dna více zdržovat a příjmat zde potravu. Po připravení nových montáží a maximálním zatraktivnění mých nástrah, jsem byl konečně připravený dát rybám další příležitost, mi zprostředkovat těch pár minut neuvěřitelné radosti, kterou prožívá během záběru snad každý rybář. Poté jsem se posadil na židli a začal znovu přemýšlet o tom jestli jsem neudělal někde chybu, jestli jsem neměl zvolit jinou montáž, nástrahu či lovné místo. Naštěstí jsem nemusel sedět moc dlouho a přibližně po patnácti minutách jsem měl na prutě krásného třináctikilového zdravého lysce. Bohužel, při jeho pouštění a focení ve vodě mi do jezera spadnul telefon, což jsem zjistil až po dalších pěti hodinách při odchodu od vody. I tak však vycházku hodnotím jako podařenou a od vody odcházím nejen s fotkami této krásné ryby, ale i s absolutní jistoutou ve využívání metody zig-rig i s extrémě dlouhým návazcem, s dobrým pocitem, že jsem dnes zase jednou dokázal být úspěšnější než ostatní rybáři a zdolal jedinou rybu, která toho dne byla na břehu, ale hlavně se vzpomínkou krásně prožitého letního dne u vody.
Filip Čermák
 |  |  |
 |