Jarní Fancie

Zvolit termín na jarní lov ve Francii je velmi složitým rozhodnutím. Obzvláště, když takovou výpravu plánujete např. půl roku dopředu a musíte si pevně stanovit termín. Každý rok je to kvůli klimatickým podmínkám zcela odlišné.  Například teplota vody v minulém roce se na hranici 15st vyšplhala až o 3 týdny později než v roce předchozím. A právě teplota vody při jarním rybaření má asi největší vliv na aktivitu ryb a následně i výsledek celé výpravy.

Tím správným jarním chytáním si představuji trefit dobu těsně před třením. Je to doba, kdy se kapři dobře krmí a dají se perfektně lokalizovat. Je to také doba, kdy je větší šance ulovit velké jikernačky, které se často již po zbytek roku neuloví.

Na podzim roku 2011 jsem začal shánět informace o státních vodách ve Francii. Pokoušel jsem se najít nemožné. Chtěl jsem najít jezero, kde se vyskytují panenští kapři, kde se tolik nerybaří a kde bych mohl rybařit dle „svých představ“. O to vše jsem se snažil průběžně 6 měsíců.Vždy jsem si vytipoval nějaké jezero a pokoušel se o něm prostřednictvím internetu a kamarádů získat nějaké informace. Nechal jsem si přeložit knížku z více jak stovkou francouzských revírů. Z těchto revírů jsem si vytipoval 13, dle mne nejzajímavějších a sháněl jsem dál.

Dopisoval jsem si s několika francouzskými federacemi a zjišťoval vše o lovu kapra. Jelikož na tuto výpravu se mnou jela i má přítelkyně Lucka, zároveň jsem chtěl najít revír, kde si společně užijeme rybářskou dovolenou a bude to trochu příjemnější chytání, než u nás v ČR. Moc se mi ale nedařilo. Když už jsem se dočkal nějaké odpovědi, vždy byl nějaký problém. Nebo naopak se mnou nechtěl nikdo komunikovat.

Informací se za tu dobu hledání nashromáždilo poměrně hodně,ale ve většině případů se jednalo o všelijaké zákazy typu: Přísný zákaz nočního rybolovu, zákaz kempování,zákaz používání plavidel atd.

Rybaření v této zemi už není taková „pohádka“, jako tomu bylo před x lety. I přes tyto všelijaké zákazy jsem se rozhodl na jedno z jezer vyrazit. Nejel jsem na jistotu. Spíše jsem spoléhal na to, až revír uvidím na vlastní oči a buď zůstaneme nebo se přesuneme dál. Vše mi ale hrálo do karet a nakonec jsem zůstal hned na prvním jezeře. 

K jezeru jsme dorazili v brzkých ranních hodinách po více než 1100 ujetých kilometrech. Nejdříve jsme si jeli jezero prohlédnout z vody a zjistit, zda tu někdo rybaří, jak je jezero zhruba hluboké a jestli náhodou nespatříme někde nějaké kapry. Teplota vody v den příjezdu měla 15st, což vypadalo velmi slibně.

Po několika hodinové putování po jezeře jsme našli místo, které vypadalo uspokojivě.

Jednalo se o veliký poloostrov, ze kterého jsme měli opravdu hodně možností pro vlastní chytání. Bylo rozhodnuto.

Ještě si prohlédneme zbytek jezera z vody,vrátíme se k autu, naložit věci do člunu a hurá na místo. Jelikož jsme měli před sebou 16 dní rybaření, nikam jsme tentokrát nespěchali.

Po téměř celodenní práci jsme konečně na místě a já můžu vyjet na vodu hledat vhodná místa.

Nesměl jsem zde používat echolot ani motor, vše se odehrávalo pomocí olovničky a polaryzačních brýlí. Mně to ale vůbec nevadilo.

 

Mým hlavním cílem teď bylo udělat rychlý záběr od kapra, a proto jsem začal se všemi pruty prochytávat příbřežní partie z odhozu. Vysoká hladina vody dávala jasně najevo, kde by se mohli kapři zdržovat. Pokoušel jsem se chytit zatím nevyplašené kapry.

Pruty jsem rozmístil do hloubek od 1m do 4m. Při takovémhle začátku výpravy používám na všechny pruty velice atraktivní nástrahy, abych kapra přiměl co nejdříve k záběru. Většinou se jedná o samotnou kuličku plovoucího boilie nebo panáčka. Toto boilie mám několik dní (i týdnů) naložené  v čistých esencích, což mi skvěle funguje. Pruty byly nahozeny a já mohl v klidu pozorovat okolní přírodu. Svatý Petr stál při mne a prvního záběru jsem se dočkal hned první noc. Bylo to na prut nahozený kousek od břehu, vedle rákosového výběžku ve 2m hloubce. Jednalo se o lysce s váhou 14kg. Tento kapr zabral na jedno 18mm + 16mm plovoucí boilie.

Pokud se záběr dostaví takhle brzy, je to určitě dobrý začátek.  Jelikož jsem celou noc nespal, celý den se zabýval mapováním jezera a vybalováním,byl jsem natolik unavený,že už jsem tento prut nenahazoval.

Nechtěl jsem nic uspěchat a hlavně kapry zbytečně neplašit a po zbytek noci zachovat maximální klid. Místo jsem ale plošně zakrmil třemi kilogramy boilie různých průměrů. Prut na dané místo putoval až s rozedněním a sliboval jsem si od něj rychlý záběr. Nic se ale nestalo…

Dalších 24h bylo místo úplně hluché a vlastně ani ostatní pruty se nehýbaly. Nic jsem neměnil, všemu jsem zatím věřil. Až třetí den jsem se dočkal záběru ze stejného místa na stejnou nástrahu. Záběr byl velice podobný tomu předešlému. Nejdříve padák a po té lehké šponování šňůry do boku. Světe div se. Po podebrání kapra volám na Lucku, ať se jde na něco podívat. I ona to hned poznala. Bylo to zase on. Kapr, kterého jsem ulovil před cca před 30 hodinami. Co si o tom mám myslet? Že by tu byl pouze tento kapr? Hlavou se mi honily různé myšlenky. 

Další dva dny byly hluché. Počasí mi ale hrálo do karet. Ochladilo se, začal foukat vítr a sem se přehnala tam bouřka. Čtvrtý den jsem viděl v dáli vyskočit kapra a během chvíle znovu a znovu. Bylo to zhruba 200m od břehu. Okamžitě jsem jeden prut stáhl a převázal ho. To bylo něco pro mne. Srdce mi tlouklo jako o závod, když jsem s prutem v lodi vesloval ke druhému břehu. Pod 6tkový Centurion jsem našil jednu silně nadipovanou 18mm plovoucí kuličkou, přidal malou punčochu pelet a bez dalších volných návnad položil na kamenný val hráze. Během hodiny se tento prut rozjel a já s radostí podebírám 15kg lysce. Vyšlo to. Okamžitě sedám do člunu a do stejného místa pokládám i druhý prut akorát s tím rozdílem, že místo zakrmuji 5kg boilie.

Tímto kaprem odstartovala neskutečná série záběrů. Bylo to něco, co jsem ještě nikdy nezažil. Připadal jsem si jak hrdina v dobře napsané kaprařské knížce. Absolutně jsem přestal vnímat zimu, déšť a spánkový deficit. Kapři tímto místem často proplouvali a navíc se očividně začali krmit mými návnadami. Míchal jsem dohromady několik průměrů Kill Krillu a Food Signalu a plošně krmil prostor asi 50x20m v blízkosti břehu.

Záběr střídal záběr a mě za pár hodin prošlo podběrákem několik úžasných divokých kaprů. Jednou jsem dokonce zdolával kapra a do toho se mi rozjel i druhý prut. Po 24 hodinách jsem byl tak unavený, že už se mi ani nechtělo rybařit.

Během jednoho dne  jsem ulovil více jak desítku kaprů nad 15kg včetně krásného včetně dvou velkých jikernaček 21 a 24kg. Bude to možná znít až neuvěřitelně, ale po tomto koncertu jsem už pruty nechal na břehu a spadl vedle Lucky na lehátko. Daleká zavážka bez motoru a víc než 10 tvrdých soubojů mi dalo pořádně zabrat a já pomalu upadal ke sladkému spánku. Do reality mě ale vrátila Lucka s tím, že jsme snad na rybách a okamžitě tam mám odvést! Sklopil jsem hlavu a jeden prut vyvezl. Celou noc se naštěstí nic nedělo a v klidu jsem se prospal. Při rozednění se ale rozjel jediný zavezený prut. Hned po záběru mi bylo jasné,že se jedná o další slušnou rybu,která mne na člunu v dešti trápila více jak hodinu. Ale stálo to za to. Na podložce mi leží široký šupináč s váhou 23,60kg! Lucinko, děkuji. Bez Tebe bych ho neměl… 

Do konce výpravy nám zbýval ještě týden. Sice jsme měli v plánu toto jezero opustit a poznat něco nového, ale nakonec jsme se rozhodli, že vydržíme ještě dva dny a vrátíme se zpět domů.

Během zbylých dvou dnů už kapři spolupracovat nechtěli. Jednak se místo určitě rozplašilo a také se trochu oteplilo. Měl jsem ale v rukávu ještě jedno eso… Až na jedno místo. Bylo to již zmiňované místo vedle rákosového výběžku ve 2m. Z tohoto místa jsem měl záběr pouze od jednoho kapra, o kterém už jsem se zmínil na začátku tohoto vyprávění.

Toto místo bylo více jak 4 dny v absolutním klidu. Jediným rozruchem na tomto místě bylo dopadající boilie na vodní hladinu. Pokud trávím na jednom místě delší domu, např. více jak týden, vždy

si jedno místo několikrát denně pouze krmím a montáž do něho záměrně neumisťuji. Toto místo si nechávám na posledních pár hodin chytání. Beru ho jako takový HOT SPOT na poslední den  a poslední šanci na pěkný úlovek.

Tentokrát se mi to určitě vyplatilo. Během 24h jsem z tohoto místa udělal dva záběry. Jednalo se o téměř 18kg krátkou  jikernačku a více jak 1m dlouhého koženáče s váhou přes 21kg. Mise byla splněna. Celkem se mi podařilo ulovit 27 kaprů s průměrnou váhou 17,10kg.

Tato výprava se hodně vryla do mého kaprařského srdce. Byla to jedna z mých nejúspěšnějších výprav. Nádherné souboje s krásnými rybami, probdělé bouřkové noci a nezapomenutelné zážitky.

To je ten onen svět, který mám tak rád a pro který to vše dělám. Kapři o sobě dali sami vědět, kde se vyskytují. To je také cesta k úspěchu. Byl jsem ve správnou dobu na správném místě a situaci využil na maximum. 

Užívejte si kaprařinu na plno…                                                        

Jirka „Scopex“ Majer